Jak kočky snáší zimu?

Jsou kočky a kocouři, kterým pobyt venku během zimy nevadí, zvlášť, když se mají na noc kam vracet. Ty zimu většinou nesnášejí, nejsou na ni zvyklé. I když kočka skutečně není tak úplně přizpůsobena životu venku jako jiná zvířata, neznamená to, že by venku v zimě strádala. Kočkám, které jsou zvyklé na nižší teploty, naroste stejně jako u jiných zvířat žijících v přírodě, na zimu hustý kožíšek. Dlouhý pobyt venku může způsobit některým kočičkám onemocnění. Dospělá kočka, která dostává ve stravě dostatek vitamínů a potřebných živin, má i dostatek energie. Taková kočka je odolná a snáší mnohem lépe zimu než kočky ponechané napospas přírodě. Organismus a imunitní systém toulavých koček je většinou v důsledku nevyvážené stravy a tedy i nedostatku vitamínů a potřebných živin, oslabený. Kočkám asi ze všeho nejvíc vadí mokro, sníh a vlhko. Velké teplotní rozdíly, kterým čelíme poslední dobou čím dál častěji, mají neblahý vliv nejen na člověka, ale na celou přírodu, tedy i zvířata. V mrazech a sychravém počasí mohou zejména starší kočky trpět například nachlazením nebo artrózou.

Kočka domácí je k nízkým venkovním teplotám nanejvýš lhostejná. Nicméně právě organismus zvyklý na stálý teplotní komfort bude na náhlé ochlazení mnohem citlivější. Zejména je třeba dávat pozor na průvan ledového vzduchu. Kočky milují sezení za oknem a pozorování venkovního dění. Nebude-li takové okno těsnit, může v zimě kočka snadno nastydnout. V takovém případě trpí zejména dýchací nebo močové cesty. Bezsrstou kočku domácí pak může ochránit obleček. Na rozdíl od psů jsou kočky velice citlivé na to, co jim oblékáte, a může chvíli trvat, než si na to zvyknou. Kočka venkovní musí vynaložit mnohem více energie na udržení tělesného teplotního komfortu. Tělo se přizpůsobuje větší potřebě izolovat orgány od vlivu nízkých teplot a tak venkovní kočky mívají podstatně hustší srst. Pokud ale kočka skutečně venku žije, měla by i tak mít místo, kam může v dobách největších mrazů zalézt. Klesají-li teploty hluboko pod nulu, hrozí kočce omrzliny, zejména na okrajích ušních boltců a packách. Kočka, která chodí ven, ale žije doma, je v nebezpečí, neboť je zvyklá na komfort domova a její tělo není připraveno čelit náročným venkovním podmínkám. Proto ji musí ohlídat majitel a snažit se její výlety ven načasovat co nejlépe tak, aby byla uspokojena její zvídavost a touha po poznání, ale aby se posléze vrátila včas a v pořádku domů. Rozhodně by ale v zimě měla kočka trávit noci doma. Proto se snažte ji večer vždy nalákat domů. Čím větší je mráz, tím méně času by měla kočka trávit venku.