Které zvíře nemá rakovinu?
Branson Terry
2025-06-13 14:08:58
Count answers: 0
Žádné zvíře v článku explicitně nemá rakovinu.
článek pouze popisuje, že rakovina postihuje mnoho druhů, včetně ďáblů medvědovitých, arktických velryb běluh, sumečců amerických, platýsů, kalifornských lachtanů, jihoamerických kytovců a mořských želv karet obrovských.
Alec Champlin
2025-06-13 12:40:32
Count answers: 0
Rypoš prakticky necítí bolest.
Dále u nich nebylo prokázáno nádorové bujení a mají také velkou regenerační schopnost.
V budoucnu by jejich geny mohly být klíčové ve výzkumu nádorových onemocnění, případně genů ovlivňujících vnímání bolesti.
Savanna O'Hara
2025-06-13 10:44:10
Count answers: 0
Sloni mají velmi nízký výskyt rakoviny, přestože mají až stokrát víc buněk než člověk.
Jejich úmrtnost na rakovinu je pouze pětiprocentní, zatímco u lidí představuje až pětadvacet procent.
Důležitou zbraní slonů je gen TP53, jenž šifruje protein P53, který navozuje apoptózu.
Tomuto proteinu se říká „strážce genomu“.
Člověk má v chromozomech dvě kopie TP53 – jednu po každém z rodičů.
Lidé, u nichž jedna z nich nefunguje, skoro jistě rakovinu dostanou.
Sloni však mají čtyřicet verzí tohoto genu, a proto jsou u nich zřejmě zhoubné nádory tak vzácné.
Velryby také mají velmi nízký výskyt rakoviny, přestože mají až desetkrát víc buněk než sloni.
Velryby mají geny, které potlačují bujení zhoubných nádorů, jako je gen ATR, AMER1 a RECK.
Keporkak má také duplicitní geny, které podporují apoptózu, tedy proces, jenž nařizuje zmutovaným buňkám, aby „spáchaly sebevraždu“.
Lucy Kuhlman
2025-06-13 10:08:05
Count answers: 0
Velryby jsou obrovské, ale téměř netrpí rakovinou.
Největší zvířata, jako jsou sloni a velryby, trpí rakovinou nápadně меньше než mnozí savci podstatně menší velikosti.
Velryby a sloni musejí mít k dispozici nějaké velmi účinné triky, které drží jejich těla pohromadě.
Kdybychom tyto mechanismy odkryli, mohly by nám pomoci v boji s našimi vlastními nádory, kterými bohužel trpíme podstatně víc, než naši příbuzní.
Vědci rozsekali vybraný úsek DNA genetickým editorem CRISPR a velrybí buňky to spravily mnohem lépe, než zmíněné lidské, myší a kraví buňky.
Také vyšlo najevo, že velrybí buňky produkují mnohem více proteinu CIRPB, významného pro opravy DNA, nežli buňky ostatních studovaných druhů.
Velmi zajímavou zprávou je, že když vědci v hravé náladě zařídili větší produkci proteinu CIRPB v lidských buňkách, podstatně to zesílilo jejich schopnost bezchybně opravovat poškozenou DNA.
Jak se zdá, pro očividně značnou rezistenci velryb vůči rakovině může být zásadní strategie neničit buňky s poškozenou DNA, ale pohotově opravovat chyby v DNA.
Takový užitečný trik u velryb grónských (Balaena mysticetus), které náležejí k největším a nejdéle žijícím živočichům na světě.
Prostá úvaha by napovídala, že když má nějaký živočich větší tělo, více buněk a žije déle, měl by také více trpět rakovinou.
Jenomže to tak nefunguje.
V podstatě neexistuje žádný jednoduchý vztah mezi velikostí těla a rizikem nádorového bujení.
A největší druhy zvířat, jako velryby a sloni, mají naopak nádorů nápadně méně než menší či úplně malí tvorové.
Bernadine Lemke
2025-06-13 08:53:39
Count answers: 0
Koza nikdy nedostane rakovinu.
Bylo to hodně krušné.
Nejdřív jsme sýr jedli.
Rosina Berge
2025-06-13 08:35:36
Count answers: 0
Sloni, velryby ani podivuhodní rypoši lysí nádorovým onemocněním netrpí.
Slon se dožívá zhruba 70 let, tedy ne o mnoho méně než člověk.
Sloni jsou proti rakovině od přírody velmi dobře pojištěni.
Zatímco lidé mají tyto ochranné geny pouze dva, sloni afričtí i sloni indičtí jich mají 40.
Ještě desetkrát větší než slon je velryba, i ta by tedy měla být doslova prolezlá rakovinou, jenže není.
Rypoš lysý se dožívá až 30 let, rakovinou ale netrpí.
Rypoš lysý za to vděčí látce, která se jmenuje hyaluronan.
Sloni, velryby i rypoši si v průběhu evoluce dokázali vytvořit účinné obranné mechanismy proti zhoubným nádorům.