Jak se dělá endoskopie?

Je to jen chvilka, když není komplikovaný nález, vyšetření trvá tři až pět minut. Přístupem přes ústa vyšetříme jícen, žaludek a část tenkého střeva. Je třeba, aby byl pacient v klidu, nehýbal se, aby své negativní pocity a dávivý reflex potlačil tím, že bude klidně a pomalu dýchat nosem. Také je třeba nechat všechen obsah z úst volně vytékat. Polknout a klidně dýchat je důležité. Před vyšetřením doktor Švestka pacientovi vždy vysvětluje, že nejnáročnější je samotný začátek, tedy zavádění endoskopu. Je to něco, jako by člověk polknul sousto potravy. Potřebujeme, aby s námi pacient při něm spolupracoval.

Pacienti během procedury leží na zádech nebo na boku na vyšetřovacím stole. Endoskop je opatrně přiváděn do jícnu a do žaludku a dvanáctníku. Malá kamera namontovaná na endoskopu přenáší video obraz na video monitor, což umožňuje podrobné vyšetření střevní výstelky. Vzduch je čerpán endoskopem, aby nafoukl žaludek a dvanáctník, což usnadňuje jejich viditelnost. Speciální nástroje, které procházejí endoskopem, umožňují lékaři provádět biopsie, zastavit krvácení a odstranit abnormální výrůstky. Využívá se jak k diagnostickým, tak k terapeutickým výkonům. K detekci se provádí diagnostická endoskopie horního GI traktu Vředy Abnormální výrůstky obstrukce Zánět Hiatal kýla – zdroj krvácení – při endoskopii se odebírají i vzorky tkáně (biopsie) a zasílají se k patologickému vyšetření k potvrzení diagnózy. Následující terapeutické (léčebné) postupy jsou také prováděny prostřednictvím endoskopie horního GI traktu Odstranění cizího tělesa Ošetřete krvácející vředy tím – Injekce léků (injekční terapie) Aplikace tepla (koagulace) popř – Aplikace klipů (hemoklipů) na krvácející cévu Léčba krvácejících varixů (přeplněné žíly při onemocnění jater) aplikací plastových kroužků (EVL) Injekce lepidla na žaludeční varixy.

Endoskopie je vyšetření, při kterém se vnitřek trávicí trubice zkoumá pomocí přístroje zvaného endoskop. Endoskop je dlouhá, tenká, ohebná trubice, která má na jednom konci świetlný zdroj a kameru. Endoskopy jsou zaváděny přirozenými otvory. Endoskopické vyšetření se obvykle provádí při určitých obtížích nemocného ke stanovení diagnózy nebo jako terapeutický výkon. Při endoskopii je také možné odstranit malý vzorek tkáně.

Vyšetření trvá přibližně 5–10 minut, pacient je většinou v poloze na levém boku s hlavou v mírném předklonu. Na přání pacienta lze před vyšetřením aplikovat do dutiny ústní lokální znecitlivění ke snížení dávivého reflexu. Pacientovi se pak mezi zuby či dásně vloží plastový kroužek k ochraně zubů. Endoskop se zavádí ústy. Následně je pacient vyzván, aby polkl, čímž usnadní zavedení endoskopu do jícnu. V průběhu vyšetření pacient již nepolyká, sliny nechává volně vytékat. Poté lékař pečlivě prohlédne postupně sliznici jícnu, žaludku i dvanácterníku. Pokud má lékař podezření na patologii, je možné rovnou provést biopsii, tzn. pomocí endoskopických kleští odebrat malé vzorky sliznice, které se odesílají do laboratoře k vyhodnocení. V průběhu vyšetření lze provádět i terapeutické výkony, pomocí kličky odstraňovat polypy, ošetřit krvácení, zprůchodnit či rozšířit zúžený úsek trávicí trubice. Pro pacienta může být vyšetření nepříjemné, nebývá ale bolestivé. Pacient může cítit tlak v krku či břiše, pomáhá pomalé hluboké dýchání. Na přání pacienta lze zákrok provést v analgosedaci.

Endoskopie je vyšetření vnitřních orgánů zrakem pomocí optických přístrojů – endoskopů. Dříve byly k dispozici pouze pevné (neohebné, rigidní) trubice, nověji ohebné přístroje, kterými je možno proniknout přes různá zakřivení (do celé zažívací trubice – žaludku a střev, do jednotlivých větví průdušek apod.). V nich je obraz přenášen skleněnými vlákny (fibroskopy) a nejnověji je na konci přístroje kamera a obraz je přenášen na obrazovku. Endoskopy umožňují provedení biopsie (odběru vzorku tkáně na histologické nebo cytologické vyšetření), jednoduchý chirurgický výkon nebo složitější břišní operace (laparoskopické operace). Provádějí se např. tato endoskopická vyšetření: bronchoskopie – vyšetření průdušnice (trachey) a průdušek (bronchů) za použití bronchoskopu. Jde o základní vyšetření při podezření na nádor karcinom plic. Pokud je nádor v dosahu bronchoskopu, je možné provedení excise – odběr vzorku tkáně na morfologické vyšetření. Pokud nádor není při bronchoskopii viditelný, provádí sběr buněk z povrchu sliznice pomocí kartáčku (kartáčková biopsie, brush biopsie) nebo výplach (laváž). Laváž se provádí i na zjištění původce infekce v průduškách. Podívejte se na video Bronchoskopie na webu MojeMedicina.cz. cystoskopie - vyšetření močového měchýře cystoskopem. gastroskopie, gastroduodenoskopie - vyšetření žaludku (a dvanáctníku) gastroskopem. Podívejte se na video Gastroskopie na webu MojeMedicina.cz. kolonoskopie / sigmoideoskopie / rektoskopie – při kolonoskopii je ohebným kolonoskopem prohlédnuto celé tlusté střevo, při sigmoideoskopii jen oblast esovité kličky, při rektoskopii je pevným optickým rektoskopem prohlédnut konečník (rektum). Při těchto vyšetřeních lze odstranit polypy (endoskopická polypektomie – EPE) a odebrat vzorek (biopsii) z každého podezřelého útvaru nebo provést jiné diagnostické či léčebné úkony. V případě, že je průsvit (lumen) tlustého střeva zúžen nádorem (nebo jiným procesem), není možné prohlédnout tlusté střevo celé. Tuto nevýhodu nemá virtuální kolonoskopie, což není vyšetření endoskopické, ale CT vyšetření. Podívejte se na video Rektoskopie a kolonoskopie na webu MojeMedicina.cz. kolposkopie – vyšetření povrchu děložního čípku pomocí speciálního mikroskopu - kolposkopu, který umožňuje zachytit časné změny (dysplazie, metaplazie) na děložním čípku. Z hlediska vyšetřované pacientky se kolposkopické vyšetření nijak zásadně neliší od běžného gynekologického vyšetření. laparoskopie – vyšetření dutiny břišní laparoskopem. Pomocí laparoskopu lze provádět i řadu břišních operací. Podívejte se na video Laparoskopické operace na webu MojeMedicina.cz. laryngoskopie, mikrolaryngoskopie - vyšetření hrtanu (především hlasivek). Laryngoskopii dělíme na nepřímou, kdy lékař pozoruje hrtan v pomocí zrcátka, a na přímou, kdy je použit optický přístroj - laryngoskop. Při mikrolaryngoskopii je obraz zvětšen, což umožňuje i velice jemné zákroky. mediastinoskopie – vyšetření mezihrudí (mediastina) mediastinoskopem. Přístroj se zavádí do hrudníku z krátkého řezu nad hrudní kostí. Provádí se při rozhodování, zda je plicní nádor možno operovat, pokud z jiných vyšetření nelze spolehlivě stanovit, zda a v jakém rozsahu jsou nádorem postiženy mediastinální uzliny. Používá se také k odběru uzlin ke stanovení diagnózy.