Jak se diagnostikuje plicní hypertenze?

Plicní hypertenzi se jen výjimečně podaří odhalit při běžné zdravotní prohlídce. Příznaky jsou často lehké a netypické, a lze je zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce a plic. Příznaky plicní hypertenze jsou natolik netypické, že průměrná doba od jejich vzniku do stanovení diagnózy je mnohdy i několik let.

Při diagnostice plicní hypertenze lékaři využívají řadu vyšetřovacích metod. Jejich cílem je: Potvrdit nebo vyloučit přítomnost plicní hypertenze. Odhalit působení faktorů, které ke vzniku plicní hypertenze mohou přispívat. Posoudit, jak funguje vaše srdce a vaše plíce. Na začátku se Vás lékař ptá na projevy plicního onemocnění, na vaše další choroby, na léky, které užíváte, na onemocnění Vašich příbuzných. Poté Vás podrobně vyšetří. EKG posoudí zatížení vašeho srdce při plicní hypertenzi. Vyšetření krve pomůže určit, jak dobře je okysličena vaše krev a může odhalit některé faktory, které mohou přispívat ke vzniku plicní hypertenze. Rentgenové vyšetření srdce a plic zhodnotí velikost srdce a plicních cév při plicní hypertenzi. Plicní scintigrafie zobrazí, jak jsou vaše plíce zásobeny krví. CT, případně HRCT hrudníku (tzv. vyšetření v tunelu) upřesní obraz, který lékaři získali při rentgenovém vyšetření srdce a plic. Echokardiografie (ultrazvuk srdce) je jedno z nejdůležitějších vyšetření, které podstoupíte. Při tomto vyšetření lze odhalit přítomnost a také odhadnout závažnost plicní hypertenze. Spirometrie zhodnotí proudění vzduchu ve vašich plicích. Polysomnografie (nebo její jednodušší varianta polyMESAM) slouží pomocí nočního monitorování proudění vzduchu nosem a ústy, saturace hemoglobinu kyslíkem, srdeční frekvence, polohy pacienta a pohybu končetin k diagnostice syndromu spánkové apnoe jako možné příčiny plicní hypertenze. Srdeční katetrizace slouží k přesnému měření krevního tlaku a průtoku krve v plicích. Při tomto vyšetření také lékaři testují léky, na které plicní hypertenze ve vašem případě reaguje.