Vitamín C je zkrátka citlivka, které vadí teplo i oxidace.
Vitamín C je totiž podle množství doložitelných výzkumů citlivý na teplo a vysoce citlivý na oxidaci.
Oxidace (a tedy ztráta vitamínu) je pak logicky tím intenzivnější, čím větší je povrch potraviny, která vitamín C obsahuje.
Tepelným zpracováním klesá pak například při vaření každých pět minut obsah vitamínu o deset procent, o něco pomaleji dochází k úbytku vařením v páře.
Velké ztráty vitamínu C představuje tepelná konzervace, sušením (třeba ovoce a zeleniny) lze přijít až o padesát procent tohoto vitamínu.
Ztráty vitamínu C strouhání – úbytek až o 50 % již 15 minut po nastrouhání, vaření – tepelným zpracováním klesá každých 5 minut obsah vitamínu C o 10 %, konzervace – např. sušením ovoce a zeleniny lze přijít až o 50 % vitamínu C, působení času – vitamín C se při nevhodném skladování (světlo, teplo) ztratí, či výrazně sníží již cca za měsíc od sklizně.
Oxidace pak znamená kromě vitamínu C také ztráty vitamínů A, D a B1.