Kolik je tep na infarkt?

Klidová tepová frekvence se u zdravého dospělého jedince pohybuje kolem 60–100 tepů za minutu. Překročí-li ale výše pulzu určitou hranici, ať už horní či dolní, nebo je-li rytmus nepravidelný, může nás upozornit na některá více či méně závažná onemocnění. Patří mezi ně například: srdeční arytmie či selhávání, infarkt myokardu, těžká dehydratace, poruchy činnosti štítné žlázy, infekce spojená se zvýšenou teplotou, onemocnění plic, chudokrevnost, náhlá příhoda břišní. Pulz neboli tep nás informuje o srdečním rytmu. Cílem operace je zajistit dostatečný přísun krve pro srdeční sval, zlepšit tak jeho funkci a snížit riziko náhlé smrti (infarktu myokardu). Zatímco netrénovanému stačí výstup do schodů, aby mu srdce bilo jako o závod, sportovec po takovém výkonu nemusí výraznější změnu tepu vůbec zaznamenat. Frekvence lidského tepu je variabilní podle toho, co právě děláme. Během spánku se zpomaluje, při cvičení je naopak rychlejší. Závisí také na fyzické zdatnosti jedince.

Nejdříve je třeba definovat, co je tep, což je tlaková vlna, která je vyvolaná vypuzením krve z levé srdeční komory do srdečnice (aorty), odkud se šíří dalšími tepnami do celého těla. V lékařství série těchto vln odpovídá srdečnímu rytmu a frekvenci. Srdeční frekvence se vyjadřuje v počtech srdečních stahů (tepů) za minutu. V klidovém stavu se pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutu. U profesionálních sportovců je však zpravidla i o polovinu nižší. Závisí také na věku a kondiciEach osob, u žen bývá srdeční frekvence zpravidla nepatrně vyšší než u mužů. Jedná se o stav, kdy dochází k zablokování elektrického impulsu, bez jehož pomoci nemůže srdce bít. Při zpomalení srdeční frekvence, kdy klesne srdeční puls pod 55 úderů (tepů) za minutu, mluvíme o tzv. bradykardii. Naopak při zrychlení srdeční frekvence (srdeční puls nad 100 úderů za minutu) mluvíme o tzv. tachykardii. U lidí, kteří trpí závratěmi nebo ztrátami vědomí, může nízký puls signalizovat srdeční blok. Vysoká srdeční frekvence může být příznakem srdečního onemocnění, ale může mít i jiné příčiny – na vině je často hormonální antikoncepce, stres, nevhodný životní styl nebo obezita.