Vyšetření krevního obrazu pomůže lékaři včas zjistit změny v počtu krevních buněk.
Odchylky upozorní například na probíhající infekci v těle nebo na onemocnění krvetvorných orgánů (např. na leukémii).
Krev může ukázat změny dávno předtím, než se nemoc projeví navenek, a lékař tak může díky jejímu rozboru včas nasadit vhodnou léčbu.
Leukocyty (WBC) neboli bílé krvinky (4–10 miliard v 1 litru krve) pomáhají v boji proti infekcím.
Zvýšení jejich počtu je nejčastěji způsobeno infekcí, zánětem a někdy onkologickými onemocněními.
Příliš malé množství bílých krvinek může být způsobeno určitými léky, některými virovými infekcemi nebo selháním funkce kostní dřeně.
Diferenciální rozpočet leukocytů stanovuje zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek (neutrofilů, lymfocytů, monocytů, eozinofilů, bazofilů).
Nesrovnalosti v tomto testu mohou signalizovat infekci, zánět, alergii a jiné zdravotní problémy.
Erytrocyty (Ery) neboli červené krvinky (3,8–5,8 bilionu/l krve) jsou zodpovědné za transport kyslíku a oxidu uhličitého v těle.
Hemoglobin (HGB; ženy: 120–160, muži: 135–175 g/l krve) je krevní barvivo v červených krvinkách, hodnoty vyjadřují jeho hmotnost v jednom litru krve.
Množství hemoglobinu a počet červených krvinek klesá při chudokrevnosti, která je nejčastěji způsobená nedostatkem železa, ale také krvácením a jinými stavy.
Zvýšené hodnoty mohou být známkou dehydratace, nemocí plic, srdce nebo ledvin.
Trombocyty (PLT) neboli krevní destičky (140–400 miliard/l krve) kontrolují krvácení tím, že pomáhají tvořit sraženiny.
Zvýšené počty krevních destiček se mohou objevit při infekcích nebo po krvácení, a naopak jejich snížený počet je typický při poruchách krvetvorby, při určitých autoimunitních onemocněních (při nich se tvoří protilátky proti buňkám vlastního těla).
Velmi snížený počet ohrožuje krvácením, zvýšený naopak tvorbou krevní sraženiny.