Jak poznat srdeční slabost?
Devonte Feest
2025-08-10 02:17:50
Count answers
: 6
Úzkost.
Srdeční infarkt často způsobí velmi intenzivní pocit úzkosti a strachu.
Lidé, kteří přežili infarkt myokardu, často popisují „pocit blížícího se konce“.
Bolest na hrudi.
Je nejčastějším příznakem, který přivede člověka s nemocným srdcem k lékaři.
Kašel.
Déletrvající kašel nebo dušnost mohou být příznakem selhávání srdce.
Únava.
Prvním a jediným příznakem srdečního selhání může být i chronická únava, především u žen.
Nevolnost a nechutenství.
Častým příznakem infarktu myokardu je zvracení.
Rychlý nebo nepravidelný tep.
Jednotlivé „přeskočení“ srdce bývá nezávažné.
Dechová nedostatečnost.
Lidé, kteří se zadýchávají při minimální námaze, mohou mít plicní onemocnění, např. astma.
Pocení.
Náhlý studený pot bývá příznakem infarktu.
Otoky.
Pokud selhává srdce, hromadí se tekutina v těle – to může způsobovat otoky nohou, rukou nebo se tekutina hromadí v břiše, což může snížit chuť k jídlu.
Slabost.
Ve dnech nebo hodinách předcházejících infarktu si lidé často stěžují na nevysvětlitelnou slabost.
Eldridge Wiza
2025-08-01 19:49:49
Count answers
: 8
Typickým projevem srdečního selhání je dušnost.
Ta může být zpočátku pouze námahová.
„Člověk, který vede pasivnější život, nesportuje a nenamáhá se, si této dušnosti nemusí v začátcích všimnout.
Námahová dušnost však může přejít v dušnost klidovou nebo i záchvatovitou, která často budí ze spaní – donutí člověka se posadit a lapat po dechu,“
Dalším charakteristickým projevem srdečního selhání je podle primáře také únava a nevýkonnost z důvodu nedostatečného zásobování periferních svalů nebo nechutenství.
„Oběh špatně zásobuje játra a střeva, navíc se v oblasti břicha hromadí tekutina, proto lidé trpící srdečním selhání často ztrácejí chuť k jídlu.“
Dalším klasickým příznakem onemocnění je také bušení srdce a otoky.
„Zpočátku mohou otékat kotníky, později lýtka, stehna, člověk může otéct i celý,“
Pierce Jerde
2025-07-24 18:43:54
Count answers
: 5
Jsou-liBlockSize situace,ve kterých dochází k zadýchání, například při procházce v mírném tempu nebo při domácích pracích, měl by člověk zbystřit. Při srdečním selhání může dojít k hromadění krve v plicích, kdy nadbytečná krev proniká do plicních sklípků, a vzniká tak plicní otok. Proto se pacientům hůře dýchá v klidových situacích, zejména pak v noci, kdy leží. Lidé tak musí spát v polosedě nebo se během noci kvůli dušnosti posazovat.