Kde je osrdečník?

Perikard náleží k elementu ohně a je párovým orgánem trojitého zářiče. Jako obal okolo srdce jej chrání před vnějšími škodlivými vlivy a zabraňuje jim, aby postihly přímo srdce a vnikly do něj. Tedy cokoliv, co postihne srdce, zákonitě nejprve postihne i perikard. Srdce je svrchovaný vládce všech orgánů a je sídlem ducha Shen. Na blaho srdce dohlíží právě perikard. Perikard je z energetického pohledu něco jako napojení těla na duši.

Osrdečník je vícevrstvý fibroserózní vak, který obklopuje srdce a je kontinuální se serózním viscerálním perikardem (epikardem) samotného srdce. Vnitřní povrch parietální pobřišnice byl falešně zbarven, aby byly snáze rozpoznatelné oblasti srdce, které se normálně nacházejí v těch oblastech středního mediastina. Příčná osrdečníková dutina (klinicky relevantní pro některé kardiochirurgické výkony) je viditelná mezi plicními tepnami (červené) a bázemi horní duté žíly, plicnicí a vzestupnou aortou. Stlačená oblast pod plicními žilami tvořená levou síní a levou komorou se nazývá šikmá dutina osrdečníku. Osrdečník je tedy umístěn kolem srdce a sahá od báze srdce až po srdeční hrot. Část osrdečníku, která je reflektovaná na obě strany, by částečně zakryla přední povrch před její reflexí. Příčná dutinu lze popsat jako společný bod parietálního a viscerálního osrdečníku. Ta se nachází pod aortou a plicním kmenem a jeví se jako tunel. Na rozdíl od tunelovitého příčného sinusu je šikmý perikardiální sinus spíše jako oceánský záliv. Oba typy osrdečníku se zde také setkávají a nachází se mezi plicními žilami.

Osrdečník jako blána obalující srdce je chrání tím, že zadržuje škodlivé vlivy, jako je horko, chlad a jiné, a zabraňuje jim, aby přímo atakovaly srdce a vnikly do něj. Vychází z perikardu (osrdečníku) a sestupuje přes bránici do břicha, kde je v úzkém kontaktu s horní, střední a dolní částí břišní dutiny. Obal srdce je svrchovaným vládcem všech orgánů a sídlem ducha. Pod jeho vlivem je cévní a nervový systém, srdce, hrudník, žaludek, horní končetiny po vnitřní (dlaňové) straně. Tři palce pod podpažím pokračuje boční větev meridiánu zpět do středu hrudi, postupuje přes tři zářiče. Jedna její část jde nahoru podél hrdla a za uchem se spojuje s meridiánem tří zářičů. Hrudní větev jde po vnitřní straně hrudníku a na povrch vystupuje o prst vedle prsní bradavky. Probíhá v krátké vzestupné linii mezi meridiány srdce a plic až k podpažní rýze. Zde ostře zahýbá na vnitřní stranu paže a dále probíhá po její vnitřní straně, přes dvouhlavý sval paže, přes střed lokte a středem předloktí na střed ruky a na vnitřní stranu bříška koncového článku středního prstu.

Osrdečník či perikard, někdy též osrdečnice je vak obalující srdce. Zadní stěna perikardu se vstupem cév, kaudálně naléhající na bránici. Je tvořen dvěma listy – vnitřní serózní blánou, která tvoří výstelku perikardiální dutiny a epikard přímo naléhající na srdeční svalovinu, a vnější blánou. Mezi oběma listy je nepatrná štěrbina, ve které se fyziologicky nachází jen několik kapek serózní tekutiny, která zmírňuje tření při pohybech srdce.

Mezi sedmou a devátou hodinou večerní je na vrcholu své aktivity osrdečník neboli perikard. Jedná se vlastně o jednu z vrstev obalujících a chránících naše srdce. Představit si jej můžete jako vak nebo pouzdro z vazivové tkáně, v němž je srdce uloženo. I když se o něm běžně nemluví, má několik velice důležitých funkcí a pro náš každodenní život je zcela nezbytný. Za prvé udržuje srdce na svém místě - v hrudní dutině. Za druhé zajišťuje, aby se srdce při svém pumpování příliš neroztáhlo a nepřeplnilo krví. Za třetí brání v tom, aby se srdce při pohybu (či tlukotu) třelo o okolní tkáň. V neposlední řadě chrání srdce před patogeny, které mohou způsobovat infekci v okolních orgánech, například v plicích.