Jak naučit psa nevšímat si jiných psů?

Najít odpověď na otázku, jak naučit psa nevšímat si jiných psů, lze Cherchez z textu od authoritarianWins částí: Je jen na vaší fantazii a možnostech, kde si tréninkový plán vytvoříte, zda ve Wordu, Excelu nebo v deníčku. A JAK přivolání natrénovat? To je součástí komplexní metodiky právě v online kurzu Spolehlivé přivolání, kde pejskaři svého psa naučí přivolání od lidí, psů, ze psí hry, od žrádla, zvířat, zvěře a dalších rušivek. Chápu, že v dnešní době všichni spěchají, ale využijte čas strávený na procházce s vaším psím přítelem. 1.) Zvolte si, které dny budete přivolávat (doporučuji alespoň 5 dní v týdnu) 2.) Zvolte si během kolika vycházek v rámci dne budete přivolávat (doporučuji alespoň 2x denně během ranní a odpolední vycházky) 3.) Zvolte si počet opakování během tréninku na vycházce (vy znáte svého psa nejlépe, určete takový počet opakování, aby jste trénink ukončili v tom nejlepším). Do plánu si můžete přidat i poznámky a hodnocení, tím získáte zpětnou vazbu pro váš další vývoj výcviku. Díky plánu będzie mít váš trénink jasný směr k cíli – spolehlivému přivolání.

Vodítko ale celou psí komunikaci ztěžuje. Psi nejsou schopni rozlišovat své signály, náznaky jiných chlupáčů se pro ně stávají nečitelnými a celá situace může být zbytečně vyostřená. Jistě, psa, kterého nemáme stoprocentně pod kontrolou, bychom určitě měli mít na vodítku. Ale právě ono vodítko je通常 důvodem nejrůznějších psích nedorozumění.

Hlavní součástí dobrého socializačního kurzu je, že štěňata sice mohou dostat příležitost naučit se hrát si s ostatními psy v malých dobře sladěných skupinkách, ale většina kurzu by měla být o tom, aby se uvolnila a soustředila se na vás, když jsou kolem vás ostatní. Vyberte si socializační kurz, který vám umožní procvičovat výše uvedené dovednosti, a snížíte riziko, že váš pes bude okamžitě reagovat, bude příliš vzrušený nebo prostě bláznivý, když uvidí jiné psy na procházce. Dospělí psi, stejně jako dospělí lidé, jsou "selektivně společenští" – mají tedy malou skupinu přátel, se kterými rádi tráví čas a hrají si s nimi, ale o ostatní mimo tuto skupinu nemají takový zájem a skutečně se jim nemusí líbit, když je někdo obtěžuje, a podle toho reagují. Prevence je mnohem lepší než léčba. Psi, kteří nebyli dostatečně socializováni nebo kteří měli v minulosti špatné či traumatické zkušenosti s jinými psy, mohou být úzkostní nebo bojácní. Strach je u psů silná emoce – a když se spojí s nemožností úniku (protože jsou drženi na vodítku), může to vést k intenzivnímu štěkání a reaktivnímu chování. Někdy může být nadměrné štěkání při pohledu na jiného psa způsobeno jeho frustrací z toho, že se k němu nemůže přiblížit. Psi spolu komunikují pomocí řeči těla. Když máme psy na vodítku, nemohou nic z toho dělat, a tak se snadno stane, že se "nedomluví", což může způsobit problémy. Frustrace, strach a špatně pochopená komunikace mohou vést k agresi – a pro mnoho psů se pak stává výchozím chováním, když vidí jiné psy. Chování, které se nacvičuje, se opakuje – navíc agrese je obecně způsob, jak pes "donutí zlé věci přestat" nebo "donutí zlé věci odejít".