Co zhorsuje epilepsií?

Pacient si na záchvat většinou nepamatuje. Po záchvatu není výjimkou zmatenost, neklid ani agresivita. I tento záchvat se může dále šířit a přecházet do záchvatu „velkého“, druhotně generalizovaného. Na konci záchvatu se často pomočí a zůstává určitou dobu ochablý a v bezvědomí (resp. hlubokém spánku).

Epileptické záchvaty v některých případech vznikají většinou při přerušení konzumace, či následkem úrazů hlavy v opilosti. Požití téměř jakéhokoli léku (především pak léků psychiatrických), porušení rovnováhy vnitřního prostředí organismu (cukrovka, onemocnění jater, ledvin, nedostatek minerálů) mohou vyvolat epileptický záchvat. Návykové látky mohou vyvolat epileptický záchvat. Přemíra alkoholu, některých léků, či návykových látek (drog), nedostatek spánku, tekutin, duševním přepětím mohou vyvolat epileptický záchvat.

Epileptický záchvat je důsledkem abnormálních výbojů nervových buněk v mozku. Tvorba a vedení elektrických výbojů je klíčovou vlastností normálních nervových buněk. „Epileptické“ buňky jsou však zvýšeně dráždivé a mohou vytvářet výboje nekontrolovaně. Dostatečně velká skupina těchto buněk dokáže vytvořit výboj dostatečné intenzity, který se dále šíří a vyvolává záchvat. Tato zvýšená dráždivost může mít řadu příčin. Může být vrozená, kdy již v genech je zakódována náchylnost k vytváření výbojů a jejich šíření. Nervové buňky také mohou být drážděny cizorodou tkání v jejich okolí, např. nádorem, krví při úraze, jizvou po starém úraze, zánětu mozku či porodní komplikací. Výboj může vytvořit buňka nedostatečně vyživovaná krví, mající nedostatek cukru, podrážděná drogou, alkoholem atd. Alkohol může vyprovokovat záchvat u pacienta s jiným typem epilepsie a nadměrný přísun (intoxikace) může vyvolat izolovaný záchvat i u jinak zdravého člověka (často kolem puberty v kombinaci s nevyspáním). Záchvat se může objevit i v průběhu odvykání od alkoholu v rámci abstinenčního syndromu. Chronické požívání většího množství alkoholu způsobuje řadu neurologických chorob a poškození mozku, jejichž součástí bývají epileptické záchvaty. Mozkové nádory jsou odpovědné za 10-15 % epilepsií dospělého věku. Úrazy hlavy jsou méně častou příčinou. O tom, zda se po úraze hlavy rozvine epilepsie, rozhoduje zejména závažnost poranění. Cévní onemocnění mozku jsou nejčastější příčinou záchvatů u pacientů nad 50 let. Záchvat se může objevit buï při akutní příhodě, nebo jako její následek.