Jak se dělá test na alergie?

Testy na alergii následují až po podrobné anamnéze – lékař se zeptá, za jakých okolností reakce vznikají, co je zhoršuje, případně kdy naopak dochází ke zlepšení příznaků. Nejčastěji užívanými testy na alergii jsou takzvané kožní prick testy. Tekuté potraviny jako mléko kapeme přímo na předloktí. Sypké nebo tvrdé potraviny je potřeba nastrouhat nebo rozdrobit nadrobno a smíchat s kapkou vody. Vpich do kůže ovšem nejenže bolí, ale hlavně malé děti hůře snášejí delší držení ruky a omezení, které jim vyšetření přináší. Je dobré testovat alergeny cíleně – jak na základě anamnézy, tak i podle věku dítěte. Mezi běžně se vyskytující potravinové alergeny u kojenců patří mléko, pšeničná mouka, relativně častá je i alergie na vejce. U starších děti přidáváme k testům ořechy a arašídy a sóju, případně ovoce a zeleninu, další druhy obilnin. Dalším krokem alergologického vyšetření je odběr krve, který je potřeba pro stanovení protilátek proti podezřelým alergenům. Laboratorní vyšetření je zpravidla nákladné, a proto vyšetřované alergeny zvolíme na základě důkladné anamnézy.

Krevním rozborem se zjišťuje koncentrace IgE protilátek Ty bývají zvýšené u všech alergických onemocnění. Dále svědčí pro alergické onemocnění také zvýšený počet eosinofilů v krvi. Při kožních testech aplikuje alergolog na kůži sadu několika nejrozšířenějších alergenů a zhruba po patnácti minutách se odečítá reakce. Pokud je pacient vůči danému alergenu senzibilní, objeví se v místě aplikace alergenu pupenec. Za pozitivní reakci se považuje pupenec větší než tři milimetry. Kromě odebrání anamnézy a fyzikálního vyšetření se setkáte s krevním odběrem a kožními testy. První návštěva u lékaře většinou zahrnuje pohovor o obtížích, kterými trpíte, a fyzikální vyšetření. Pokud je potřeba, lékaře provede také laboratorní vyšetření krve, které pomůže odhalit zvýšení koncentrace IgE protilátek, které se zvyšují právě u alergií. Krevním rozborem je možné také roztestovat konkrétní alergeny. Dalším alergologickým vyšetření jsou kožní testy. Ty zaberou asi 15 minut a odečítá se po nic velikost vzniklého pupence po naneseném alergenu.

Nejčastěji užívanými testy na alergii jsou kožní tzv. prick testy, kdy jsou na pokožku předloktí aplikovány zvolené alergeny, které vpichem vnikají do pokožky. Pozitivní reakce se projeví tvorbou kopřivkovitého pupenu s okolním zarudnutím. Ale tyto testy nejsou vhodné pro všechny pacienty: u někoho pro vysoké riziko anafylaktického šoku, pokud nelze vysadit antihistaminika, u pacientů s rozsáhlým kožním onemocněním, velmi malých dětí a těhotných žen. Potom je třeba provést odběr krve a nastupuje laboratorní vyšetření. Pro průkaz specifických IgE protilátek proti alergenům je nutný odběr vzorku srážlivé krve odebraný ze žíly na paži. Pacient nemusí být na lačno a většinou před odběrem není nutné vysadit antihistaminika, měl by ovšem být bez akutních příznaků alergie. Většina laboratorních testů se zaměřuje na sledování IgE mediované přecitlivělosti, a to průkazem IgE protilátek nebo funkčním testem BAT. Test aktivace bazofilů (BAT) je funkční in vitro test ke zjišťování IgE zprostředkované alergické reakce. Provádí se v případech, kdy nekorelují výsledky specifických IgE a kožních testů s klinickými příznaky, nebo tyto testy nelze provést. Principem testu je stimulace bazofilů pacienta senzibilizujícím alergenem a následná detekce (znaku bazofilů CD203c) a aktivačního znaku CD63 průtokovým cytometrem. Detekci protilátek IgE provádíme na analyzátorech Immulite (firmy Siemens) a ImmunoCAP (firmy Phadia).