Jak se pozná rakovina z krve?

Únava, bolesti svalů a kloubů, zvětšení lymfatických uzlin či noční pocení. To jsou některé z příznaků rakoviny krve. Únava může být významná a je spojena s příznaky anémie, ale objevují se i další příznaky jako krvácení z nosu nebo při čištění zubů. Člověk má častější infekce, na kůži se mu tvoří tečky, zničehonic vznikají modřinky. Zvláště při poruše produkce krevních destiček. Na jaře je unavený takřka každý. Je typické, že lidé pospávají. To se ale při rakovině krve výrazně zhoršuje, lidé jsou naprosto vyčerpaní.

Změny koncentrací lipidů se neprojevují pouze v buňkách a nádorových tkáních, ale lze je detekovat i v tělních tekutinách, jako například v krvi nebo v moči. Řekl jsem si tehdy: Pokud tyto ,rakovinné‘ lipidy zjistíme v tělních tekutinách, které se lidem dají velice snadno odebrat, můžeme tak určit, že tito lidé jsou nemocní. V našem zatím posledním výzkumném projektu, který financovala Grantová agentura ČR, jsme se zaměřili na nádory ledvin, a spíše pro srovnání jsme tam přidali i rakovinu slinivky břišní a plic. Ukázalo se však, že nejlíp se nám daří ze vzorků krve identifikovat nádory slinivky. Jeden údaj by nám k ničemu nestačil, ale právě kombinace takového množství dat nám umožňuje velmi dobře určit, která z vyšetřovaných osob má nádorové onemocnění.

Nápadné zvýšení hodnot krevních buněk v krvi může signalizovat rakovinu krve neboli leukémii.Vyšetření krevního obrazu může ale v případě rakoviny jiných orgánů pomoct lékařům i nepřímo, a to například přítomností chudokrevnosti při zvýšeném rozpadu krvinek nebo jejich snížené tvorbě nebo například zvýšením hodnoty jaterních či ledvinových funkcí při postižení těchto orgánů metastázami.Mezí další základní laboratorní testy patří vyšetření moči, srážlivosti krve, zánětlivých parametrů či hladiny hormonů v krvi, jejichž abnormální hodnoty mohou napovědět přítomnost rakoviny v těle.Tumorové markery Mezi další možnosti, jak zjistit přítomnost rakoviny z krve, patří vyšetření takzvaných tumorových markerů.Jedná se o látky produkované nádorovými buňkami nebo jinými buňkami v reakci na přítomnost nádoru v těle.Snahou současné medicíny je posunout diagnostiku rakoviny o krok dále, a to do jejích časnějších fází, které nemusí být běžně dostupnými testy zjistitelné.Jednou ze zkoumaných metod jsou testy stanovující přítomnost nádorových buněk v krvi, které se vyplavují z mateřského nádoru, nebo zjišťování přítomnosti určitých genových mutací a bílkovin v krvi, které também mohou značit přítomnost rakoviny v časnějších fázích.Jedná se o chemické změny na několika stovkách míst v DNA, která jsou spojená s tím, že právě zde se nejlépe projevuje přítomnost nádorového bujení.Vědci takto během 10 let hodnotili krevní vzorky u 123 tisíc obyvatel čínské oblasti Tchaj-čou a zaměřili se na diagnostiku rakoviny žaludku, jícnu, tlustého střeva, plic a jater.Díky tomuto testu se podařilo objevit rakovinu čtyři roky předtím, než se objevily první příznaky, a to s pravděpodobností 90 %.

Přítomnost zhoubného bujení v těle se dá skutečně poznat z krevních testů. V krvi se totiž v případě rakoviny nacházejí tzv. nádorové markery. Onkomarkery jsou látky, které produkuje buď nádor samotný, nebo naše zdravá tkáň jako odpověď na nádorový proces. Onkomarkery jsou známy už přes 20 let, a stále se o jejich významu diskutuje. Mohou odhalit nádor už o hmotnosti 1 mg, když obsahuje pouze milion buněk. Onkomarkery někdy nemusí být u nádorového onemocnění zvýšeny nebo jsou jen nepatrně vyšší. Jindy jejich hladiny vzrostou i při nenádorovém onemocnění či těhotenství nebo se mění s věkem. Některé látky mohou hladinu určitého onkomarkeru dokonce snížit. Například káva nebo nikotin snižují hladinu onkomarkeru CA125.

Pomocí krevního testu byli lékaři schopni diagnostikovat rakovinu dlouhou dobu předtím, než se projevily její příznaky. Co se nám povedlo? Už čtyři roky předtím, než tihle lidé vejdou do nemocnice, jsou v jejich krvi příznaky toho, že mají rakovinu. Tento test dokázal odhalit rakovinu čtyři roky před tím, než se klinicky objevila, s pravděpodobností asi 90 procent, přisoudil ji jen pěti procentům lidí, u nichž se pak neobjevila. Vědci se zaměřili na test, který by odhalil pět nejčastějších typů nádorů: žaludku, jícnu, kolorektálního karcinomu, plic a jater. Dostal jméno PanSeer a funguje na principu odhalování vzorců takzvané methylace. Jde o chemické změny v DNA – již starší výzkumy odhalily, že právě abnormální methylace může naznačovat různé druhy rakovinových nádorů. PanSeer zkoumá izolovanou DNA z krve a pak měří methylaci na 500 místech v genetickém kódu, která jsou spojená s tím, že právě zde se nejlépe signalizuje přítomnost zhoubného bujení. Umělá inteligence pak vyhodnotí výsledky z těchto pěti set míst a vytvoří z toho komplexní předpověď, která říká, jak velká je pravděpodobnost, že se u člověka rozvine rakovina.