Kočky mají velmi citlivá ouška, proto jsou pro ně hlasité zvuky, ale i zvuky, které se náhle a nečekaně objeví (např. kýchnutí), nepříjemné.
Nesprávné drbání a příliš náruživé zacházení, může být ale pro kočičku nepříjemné.
Kočky mají rády jemné hlazení a drbání – zejména na krku, za ušima a na hlavě.
Zbytek těla je u koček velmi individuální a ne vždy má kočka náladu na to samé.
Ocas i tlapky jsou pro kočku většinou velmi citlivá místa.
Stejně i drbání na břiše může být pro mnoho koček nepříjemné.
Některé si to mohou užívat, jiné vás začnou kopat zadními nohami, anebo vás dokonce kousat – jde o obrannou reakci, tudíž je nejlepší kočičku pustit a nechat ji, aby si sama řekla, kde chce podrbat.
Možná máte to štěstí, že jste natrefili na kočičku, které stříhání drápků nevadí.
Některé kočičky můžete naučit na stříhání drápků když začnete od kotěte.
Pokud ale máte kočičku starší a na stříhání drápků ji nikdo nenaučil a nebo ji i učil, ale bez výsledku, připravte se na “boj”.
Kočky mají velmi citlivý čumáček.
Poznají, když v kuchyni otevřete něco dobrého, ale také poznají, že jídlo v koši je zkažené a smrdí.
Kočce přirozeně nevoní zkažené maso, nevoní ji ale ani čerstvá zelenina a ovoce, některé bylinky (máta) a rozhodně kočku nepotěšíte, když vám bude celý byt "smrdět" umělými vůněmi a chemickými čistícími přípravky.
Kočky mají rády čistotu, proto se myjí několikrát denně a venku se vyhýbají blátu a špíně.
Proto spousta kočiček odmítá chodit do nevyčištěného kočičího záchodku.
A nemůžeme se jim divit, představte si, že máte ještě mnohem lepší a vyvinutější čich a musíte do uzavřené nádoby, kde se už víc jak dva dny drží pachy po exkrementech a moči.