Jak se projevuje bartonella?

Bartonella henselae a pravděpodobně i B. clarridgeiae jsou původci horečky z kočičího škrábnutí. Klinicky se projeví subfebriliemi, malátností, bolestmi hlavy. V místě inokulace je vřídek s reakcí regionální lymfatické uzliny. Při diseminované formě je hepatosplenomegalie, trombocytopenická purpura, pneumonie, osteomyelitida. Mozkové postižení je encefalitida s parézami, ataxií, afázií a demencí. Po vniknutí bartonel oční spojivkou se vytvoří granulomatózní konjunktivitida s reakcí preaurikulárních uzlin (Parinaudův sy). Popsány jsou i neuroretinitidy projevující se náhlou ztrátou zraku, jednostranně, předchází obvykle chřipkovité příznaky a jednostranná lymfadenopatie. Edém papily a okulární exsudát jsou typickým očním nálezem. B. bacilliformis způsobuje horečku Oroya v Jižní Americe. Probíhá jako akutní hematologické onemocnění se zimnicí, horečkou, anorexií, bolestmi hlavy. Při progresi se objevuje zvracení, žloutenka, anémie z destrukce napadených erytrocytů, trombocytopenie a mikrotrombotizace s orgánovou ischémií. Komplikace jsou křeče, meningoencefalitida, jaterní selhání, krvácení do GIT. B. quintana, B. henselae a jiné bartonely mohou způsobit bakteriémii s malátností, únavou, horečkou, bolestmi hlavy a ztrátou hmotnosti. Příčinou endokarditidy jsou zvláště u oslabených jedinců (imunosuprimovaní nebo s předešlým postižením srdečních chlopní). Bacilární angiomatóza je postižení způsobené neovaskulární proliferací kůže a regionálních uzlin, ale také vnitřních orgánů: jater, sleziny, kostí, plic, mozku. Kožní postižení je způsobeno oběma bartonelami, při postižení jater a sleziny je izolována vždy jen B. henselae. Subkutánní nebo kožní uzlíky haben červené až tmavě purpurové zbarvení, velikosti do několika centimetrů, počet je různý. Bacilární pelióza je postižení jater a sleziny. Orgány jsou prostoupeny drobnými cystami naplněnými krví, v okolí jsou zánětlivé buňky a rozšířené kapiláry. Původcem je vždy B. henselae. Při radiologickém vyšetření (sonografie, CT, MR) mohou ložiska připomínat pseudotumorózní léze.

Porodnický znamená „týkající se porodnictví“, „související s porodnictvím“ apod. P?…Dozvědět se více"> který trvá asi 3–7 dní, místo poranění zhnisá a po 1–7 týdnech zduří místní Lymfatické uzliny (lat. nodi lymphatici) jsou součástí lymfatického systému, kde tvoří jeden…Dozvědět se více">lymfatické uzliny. Nakažené bolí hlava, mají zvýšenou teplotu, pociťují slabost, malátnost, Závrať (lat. vertigo) je častým příznakem, kterého přibývá s věkem a za kterým je poměr…Dozvědět se více">závratě, únavu, bolesti Kloub je místem, kde se vzájemně setkávají pevné součásti kostry. Většina kloubů spojuje …Dozvědět se více">kloubů, svalů, zad a očí. V případě kočičího škrábnutí nebo pokousání by měla Kůže (lat. cutis) je největším orgánem kožního systému a zároveň největším orgánem t?…Dozvědět se více">kůže být důkladně vyčištěna mýdlem a teplou vodou, u nehojící se trhliny se poradit s lékařem.

Mezi počáteční příznaky patří horečka, bolesti hlavy a netypická vyrážka připomínající těhotenské strie. Přidávají se oteklé uzliny a nakažení mohou pozorovat různé neurologické problémy, jako jsou: rozostřené vidění, necitlivost končetin, problémy s rovnováhou, třes. Bakterie navíc mohou napadnout i některé orgány a způsobit například zánět vnitřní vrstvy srdce – proto je včasná léčba tak důležitá. Měli jste přisáté klíště? Potom nepodceňujte žádné obtíže, které mohou s bartonelózou souviset. Včasné zachycení nemoci a nasazení antibiotik je důležité. Nemoc se tak dá zvládnout a předejdete dlouhodobým obtížím a návratům choroby.

Klinický obraz bartonelly se projeví zhruba 5–10 dní po poškrábání či pokousání kočkou nebo přisátí klíštěte se mohou objevit papulární léze. Průvodními jevy může být malátnost, únava, bolesti hlavy a subfebrilie. Pouze 10–20 % infekcí bývá symptomatických a probíhá pod obrazem uzlinového syndromu se zvětšením krčních a šíjových uzlin. Uzliny nebývají příliš velké. V některých případech může vzácně docházet ke kolikvaci postižených uzlin. Oční forma se projevuje jako akutní granulomatózní uveitida nebo jako akutní chorioretinitida. Většinou probíhá pod obrazem jednostranné akutní nebo recidivující léze. Vzácně dochází k postižení centrálního nebo periferního nervového systému, kůže, kloubů či jiných orgánů. Příznaky většinou během 2 měsíců pomalu ustupují, ale mohou být vystřídány chronickými obtížemi. Onemocnění může komplikovat rozšířená infekce, což je zvláště běžné u imunosuprimovaných jedinců.

Infekce B. henselae se projevuje jako lokální lymfadenopatie, která může vést až k chronickému granulomatoznímu zánětu s celkovými příznaky jako je horečka, bolesti hlavy, ztráta chuti k jídlu a zvracení. U imunokompromitovaných osob /HIV infekce/ se může objevit diseminovaná forma onemocnění – bolestivé léze v kůži, v játrech nebo jiných orgánech. Klinicky se onemocnění diagnostikuje zřídka nebo častěji až v pozdějším stádiu. Nemoc „kočičího škrábnutí“, diferenciální diagnóza u zeměšených lymfatických uzlin u dospělých, horečka neznámého původu, bolesti hlavy, postižení očí.

Projevuje se především u oslabených pacientů postižením kůže a vnitřních orgánů. Příznaky onemocnění Nemoc postihuje většinou chovatele koček, osoby s oslabenou imunitou nebo bez sleziny, pacienty s jiným vážným onemocněním a skupiny osob žijící ve špatných hygienických podmínkách. V místě vpichu vzniká charakteristický tmavý útvar podobný tmavšímu strupu, který se vytvoří za 5-10 dní po přisátí parazita, nebo po kočičím škrábnutí. Dochází ke zduření okolních uzlin, které je doprovázeno horečkou po dobu 4-5 dní. Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě bolesti zad a očí. Může dojít rovněž k zánětu spojivek, samovolnému pohybu očí a ke zvětšení jater. Bartonelly mohou být rovněž původcem zánětů srdce, infekcí oka, jater a ledvin.