Očkování neboli vakcinace je preventivní úkon, který zabraňuje možné infekci zvířete a působí jako aktivní ochrana proti infekčním chorobám.
S očkováním je třeba začít u mladých zvířat v době poklesu kolostrálních protilátek.
Opakovanou aplikací vakcín ve vhodném schématu je u nich žádoucí navodit intenzivní imunitní odezvu.
A dalšími zpravidla každoročními revakcinacemi dospělých zvířat se zajišťuje celoživotní imunita.
Toto očkování se u kočky provádí jedenkrát ročně.
V rámci základního očkování se vakcinuje proti těmto onemocněním:
Panleukopenie
Patří mezi virové infekce nejmladších věkových kategorií.
Virus se šíří v celém organismu krví, proniká do střeva a kostní dřeně a poškozuje je.
Onemocnění se projevuje těžkými průjmy, horečkou, letargií.
Stolice má charakter až krvavé tekutiny.
Prognóza je horší pokud postižení kostní dřeně je výrazné a v krvi jsou zjištěny nízké hladiny bílých krvinek.
Často končí smrtí a vyčerpáním organismu.
Herpesvirová rhinotracheitida a kaliciviróza
Obě tyto nemoci horních cest dýchacích tvoří komplex „kočičí rýmy“ vyskytující se pravidelně v chovech s nízkou úrovní zoohygienických podmínek.
Mortalita je vysoká u nejmladších věkových kategorií.
Rozšířená vakcinace
Doplňuje základní vakcinaci.
Doporučuje se podle individuální potřeby kočky v závislosti na věku, plemeni, prostředí (kočky venkovní nebo bytové), nákazové situaci atp.
Další onemocnění u koček, proti kterým lze očkovat, jsou následující: Chlamydióza
Chlamydie způsobují infekce, které ve většině případech probíhají souběžně s jinými infekcemi virového, alergického nebo metabolického původu, nebo po nich těsně následují.
Chlamydie žijí na různých sliznicích, zvláště sliznicích dýchacího a trávícího systému.
Vakcinace není běžná – má význam v početnějších chovech.
Bohužel nezabrání vylučování viru do prostředí.
Virová leukémie koček
Toto smrtelné retrovirové onemocnění probíhá akutně i chronicky.
Postihuje v různé podobě všechny orgánové systémy a způsobuje selhání imunity.
Zároveň může probíhat latentně.
V populaci venkovních koček je velmi rozšířené, setkáváme se s ním však i v domácích chovech.
Před očkováním je nutné kočku testovat na přítomnost viru v organismu.
Vzteklina
Nejčastější formou přenosu je kontaminace rány infekční slinou nakaženého zvířete (k přenosu může dojít i neporušenou sliznicí).
Inkubační doba může být v řádech dnů i měsíců.
Je závislá na velikosti infekční dávky (virulenci kmene), vzdálenosti poranění od centrální nervové soustavy i celkovém zdravotním stavu zvířete.
U koček existuje spíše tzv. „zuřivá“ forma vztekliny projevující se agresivitou.
Toto onemocnění končí smrtí, léčba bohužel zatím neexistuje.