Giardiáza je diagnostikována celosvětově.
Studie v USA prokázaly prevalenci u zdravých zvířat 5 % a u nemocných 15 %.
Americký úřad pro nákazy CDC udává prevalenci u dospělých lidí 2 % a u dětí 6-8 %.
V rozvojových zemích je nakaženo až 33 % lidí.
Česká republika ročně eviduje přes 100 případů.
Ani u nás v Labvetu záchyt giardií nebývá žádnou vzácností, a to především u mladých zvířat.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že vzácností se naopak stává škrkavka.
Na jeden nález škrkavky u psa máme tři giardie.
Běžné parazitologické vyšetření psa nedokáže rozlišit, o kterou skupinu se jedná, proto je vždy nutná předběžná opatrnost.
Přistupujeme k infikovanému zvířeti jako k možnému zdroji infekce i pro jeho dvounožce.
Hlavně u dětí je nutné dbát na základní hygienická opatření.
K nákaze dochází cystami, které vylučuje infikovaný jedinec trusem.
Infekční jsou okamžitě po vykálení.
V prostředí jsou velmi odolné, ve vlhkém prostředí a chladném prostředí vydrží několik měsíců, běžné chlorování vody ani opakované zmražení a rozmražení je nezničí.
Spolehlivý je var, UV záření, horké a suché počasí.
Parazit přilne ke střevní stěně a vyvolává změny střevní sliznice, které vedou ke zhoršenému vstřebávání živin.
U většiny, hlavně dospělých zvířat, probíhá infekce, aniž bychom dokázali rozpoznat.
U mláďat a oslabených jedinců však může vyvolat průjmy, často s hlenem a krví.
Diagnóza se určuje na základě parazitologického vyšetření trusu.
Není-li hned napoprvé pozitivní, doporučuje se vyšetření zopakovat ještě dvakrát v rozestupu několika dní.
Popřípadě je možné provést sice dražší, ale citlivější imunochromatografický test.
Kontrolu léčby provádíme opět vyšetřením trusu, a to za týden a za měsíc po jejím ukončení.
Příčinou neúspěchu může být reinfekce z prostředí, ale bohužel též rezistence parazita k používanému preparátu.