Zdraví koťat po narození

Kočka se může projevovat neklidem, zrychleným dýcháním, nadměrným čištěním a může se objevit hlenovitý výtok. Koťata by měla být udržována v teple a bezpečí, dokud se matka může věnovat jejich péči. Nepороzení všech koťat do 36 hodin po začátku porodu. Je důležité sledovat kočku, ale nerušit ji. Neklid, mňoukání a nepřibírání na váze u koťat. Po porodu je také důležité sledovat zdravotní stav matky a koťat. Kočka zažívá výrazné kontrakce dělohy, které posouvají plody z děložních rohů přes tělo dělohy a její krček do vagíny. Normálně by mělo první kotě přijít na svět do 60 minut od začátku aktivního porodu. Po skončení porodu se matka lehne na bok, schoulí se kolem koťat a podporuje je ke sání mléka.

Mladá koťata jsou velice přítulná a roztomilá zvířata, a to i u divoce žijících druhů. Několik týdnů nemohou koťata vylučovat moč ani trus bez stimulace matkou. Neumí také regulovat svou tělesnou teplotu, proto je matka musí zahřívat, je-li okolní teplota nižší než 27 °C. Novorozená koťata neumí koncentrovat moč, a tak mají vysokou potřebu příjmu kapalin. Koťata otvírají oči asi 7 až 10 dní po porodu. Nejprve je sítnice vyvinuta jen slabě a vidění je špatné. Až teprve po 10 týdnech vidí kotě stejně dobře jako dospělý jedinec. Koťata jsou značně sociálními tvory a stráví většinu bdění různými hrami a interakcemi s dalšími jedinci. Období mezi 6 a 14 týdny věku je totiž podstatné pro rozvoj sociálního chování. Domácí koťata ve vyspělých státech bývají obvykle očkována proti běžným chorobám mezi druhým a třetím měsícem věku. Očkování se provádí dvakrát nebo třikrát, v osmi, dvanácti a šestnácti týdnech. Odčervení se provádí pravidelně pomocí odčervovací pasty nebo tablet, zpravidla v dvoutýdenních intervalech od 4 do 12 týdnů věku a dále pak 1–2× ročně. Malá koťata potřebují vysoce kalorickou stravou s vyšším obsahem bílkovin. Běžné kravské mléko neposkytuje koťatům všechny potřebné látky, a tak nemůže mateřské mléko uspokojivě nahradit. Koťata odkojená ručně bývají i v dospělosti mnohem více vázána na lidi, často mohou velmi snadno měnit náladu a chovat se v některých případech až agresivně. Často jsou podvyživená, zvláště pokud osiřela v útlém věku, což s sebou nese i různé zdravotní problémy v budoucnu, např. choroby srdce. Navíc jsou citlivější na infekce, protože nedostala protilátky z mateřského mléka.

Kočka se rodí slepá a hluchá. Teprve asi po deseti až 14 dnech otevřou oči a začnou slyšet. V prvních dnech svého života jsou koťata zcela závislá na své matce, která jim dává teplo, ochranu a jídlo. Mateřské mléko zajišťuje růst a dodává potřebnou sílu. Zejména první mateřské mléko (mlezivo) je bohaté na bílkoviny, enzymy a protilátky a posiluje imunitní systém malých kočiček. Do věku zhruba čtyř týdnů je mateřské mléko jediný zdroj výživy. Poté by se však hmotnost kotěte měla neustále zvyšovat. Až do dvanácti týdnů věku přibírají průměrně 70 až 100 gramů týdně. Když jim narostou mléčné zuby, malé kočky mají často menší chuť k jídlu a přibývají na váze o něco pomaleji. Koťata jsou extrémě citlivá stvoření a podváha se může rychle stát život ohrožující. Paraziti jako například červi mohou také být zodpovědní za to, že kotě nepřibírá na váze. V těch případech mohou pomoci léky od veterinárního lékaře. Je také možné, že je kotě nemocné a nemá sílu sát z matčina struku. Nebo může mít vrozené postižení, jako je rozštěp patra. Pro jistotu byste měli brzy po narození nechat koťata vyšetřit veterinářem na vrozená onemocnění.