Poloha koncem pánevním (KP) patří mezi zcela fyziologické, i když neúplně běžné varianty uložení dítěte v děloze na konci těhotenství. Není třeba na takové uložení miminka pohlížet jako na abnormalitu a je možné takto spontánně porodit. Stejně jako každý jiný porod, i vaginální porod koncem pánevním s sebou nese určitá rizika, proto se na něj také jako na rizikový pohlíží. Nejběžnější variantou je porod miminka koncem pánevním, které má z ultrazvuku váhový odhad 2500-3500g a vstupuje do pánve hýžděmi nebo hýžděmi a skrčenýma nožkama. I když se jedná o zcela normální vedení porodu, často rodičky i zdravotníci ztrácejí jistotu a volí raději variantu císařského řezu. Pro vaginální vedení porodu je třeba hlavně zkušenost a trpělivost. U porodu by měla asistovat klidná zkušená porodní asistentka a zkušený lékař. Oba by měli mít detailní znalost vedení vaginálního porodu koncem pánevním a v ideálním případě i praxi v asistenci u takového porodu. Zcela vyloučeno je totiž jakékoliv urychlování porodu. Další zásadou je staré „ruce pryč“. Dítě by mělo mít, pokud je to možné, co nejvíce prostoru a možnost přirozeně dorotovat a vyjít ven. Při porodu KP také není možné provést dirupci vaku blan („pustit vodu“). Pro porod je výhodnější, když se dítě do poslední chvíle rodí ve vaku blan, který pomáhá roztáhnout porodní cesty. Velkou roli na průběh porodu má také poloha rodičky. Nejčastější polohou, která je vhodná a zároveň ji rodičky samy aktivně zaujímají, je poloha na kolenou, kdy se žena opírá o dlaně či lokty, a nebo varianty této polohy. Při porodu KP bývá také doporučován častější monitoring miminka. V poloze na všech čtyřech je monitorování možné bez větších obtíží, rodička therefore nemusí zaujímat polohu na zádech, která není doporučována. Porod koncem pánevním tedy může být bezpečný, pokud je řízen zkušenými zdravotníky a s náležitou trpělivostí.