RTG snímek hrudníku je základní vyšetřovací metodou s minimální radiační zátěží.
Sumační snímek hrudníku se zhotovuje: vestoje v PA projekci, vleže v AP projekci, bočný snímek, šikmý snímek, cílené snímky, snímek v lordotické projekci, snímek na plicní vrcholy a horní hrudní aperturu.
Kostní strukturu, kontury mediastina, hily plicní, kontury srdečního stínu, kalcifikace v srdečním stínu, cévy – distribuce cévní kresby, šíře truncus intermedius, známky městnání v malém oběhu, plicní parenchym – zastření intersticiálního nebo alveolárního charakteru, ložiskové stíny, rozvinutí plíce, pleurální tekutinu – otupení kostofrenických úhlů, závojování plicního křídla, polohu cizích těles.
Pleurální výpotek infiltrativní zastínění se „vzdušným bronchogramem“ svědčí pro pneumonii.
Difusní zvýšení transparence plicních polí, atelektáza, rozpadové procesy, diseminované plicní procesy, bilaterální hilová lymfadenomegalie, pneumotorax, chybějící plicní kresba laterálně od okraje kolabované plíce, obraz „rolničky“ — dutinový syndrom s okrouhlým denzním útvarem uvnitř.
Rutinní CT hrudníku od jugula po zevní kostofrenické úhly při intravenózním podání jodové kontrastní látky je zlatým standardem k vyšetření mediastina a ložiskových změn plicního parenchymu.
CT hrudníku s rekonstrukčním algoritmem pro zvýraznění rozhraní je zlatým standardem pro diagnostiku zejména difuzních plicních nemocí.