Ultrazvuk je periodická změna tlaku v prostředí s frekvencí vyšší než horní hranice lidského sluchu, tedy vyšší než 20 kHz.
Ultrazvukové kmity lze vytvořit třemi typy generátorů: mechanickými, magnetostrikčními, piezoelektrickými.
Vysoká frekvence způsobuje velmi krátkou vlnovou délku ultrazvukových vln, ve kterých ale dochází při vyšších intenzitách k tlakovým změnám v řádech MPa.
Tepelné účinky – energie vlny je přímo úměrná její f2.
Značná absorpce je na rozhraní tkání s různou akustickou impedancí.
Mechanické – průchod ultrazvukové vlny prostředím má za následek lokální tlakové změny.
Fyzikálně-chemické – ultrazvuk má účinky disperzní, což znamená, že s jeho pomocí připravujeme jemné suspenze, emulze, pěny apod., a také koagulační – slouží např. k čištění plynů.
Biologické – do intenzity 3 W/cm2 mají ultrazvuky spíše biopozitivní účinky: zrychlení metabolické výměny apod., nad 3 W/cm2 mají za následek ireverzibilní morfologické změny.