Jak se vyšetřuje páteř?

MRI vyšetření páteře má své pevné místo v diagnostickém algoritmu páteřních onemocnění. Elegantně určí výši poškození, lépe než jiné zobrazovací metody zobrazí měkké tkáně - tedy ploténky, vazy a míchu s míšními nervy. Nemocný segment lze vyšetřit ve 3 prostorových rovinách, což též jiné metody nedovolují. Oblast lze poté dovyšetřit pomoci počítačové tomografie (CT). Nejčastější indikací k provedení MRI páteře jsou degenerativní onemocnění, MRI zcela suverénně zobrazí zúžení páteřního kanálu i výhřez ploténky, je ideální metodou pro předoperační plánování. MRI je rovněž metodou volby u nádorových a zánětlivých onemocnění. Pacienti se spinálním traumatem jsou často indikováni k MRI vyšetření akutně. Nespornou výhodou MRI je skutečnost, že neužívá ionizující záření, takže vyšetření lze bez problémů opakovat.

Neurolog si všímá během rozhovoru vašich projevů, orientace a pohybů. Dále zkontroluje: automatické pohybové reakce svalů stav hlavových nervů citlivost končetin mentální stav citlivost na dotek různé intenzity mozečkovou koordinaci. Neurolog vás vyzve k provedení určitých úkonů, například abyste se dotkli ukazováčkem svého nosu. Lékařskými úkony zjistí, v jakém stavu máte centrálním nervovou soustavu a periferní nervy.

Vlastní vyšetření pohyblivosti páteře U většiny zkoušek předpokládáme výchozí pozici ve vzpřímeném stoji spatném, je-li tomu jinak, je to u testování poznamenáno. Schoberova vzdálenost Vzdálenost, která ukazuje rozvíjení bederní páteře. Od trnu L5 naměříme u dospělých 10 cm kraniálně a u dětí 5 cm kraniálně, oba body si můžeme poznamenat dermografem. Po naměření se vyšetřovaný předkloní, u zdravé páteře by se vzdálenost dvou bodů měla prodloužit u dospělých na 14 cm a u dětí na 7,5 cm. Někteří autoři uvádí měření od trnu obratle S1 spolu s prodloužením vzdálenosti z 10 na 15 cm. Stiborova vzdálenost Stiborova vzdálenost nám ukazuje rozvíjení hrudní a bederní páteře. Výchozím bodem je opět trn obratle L5 (S1), druhým bodem je trn obratle C7 – vzdálenost mezi nimi změříme a sledujeme její změnu při uvolněném předklonu. U zdravé páteře by mělo dojít k prodloužení o 7–10 cm. Forestierova fleche Forestierova fleche neboli kolmá vzdálenost protuberantia occipitalis externa od stěny. Může se měřit ve stoji i vleže a zjišťuje se při „předsunutém držení hlavy“ a u zvýšené hrudní kyfózy. Ve stoji s propnutými koleny a hlavou dotýkající se týlem stěny by měla být rovna 0. Čepojevova (Čepojova) vzdálenost Čepojova vzdálenost hodnotí rozsah pohybu v krční páteři do flexe. Najdeme si trn obratle C7 a od něj naměříme 8 cm kraniálně, při maximálním předklonu se změřená vzdálenost zvýší minimálně o 2,5–3 cm. Ottova inklinační vzdálenost Ottova inklinační vzdálenost měří pohyblivost hrudní páteře při předklonu. Výchozím bodem je opět trn obratle C7, od kterého naměříme 30 cm kaudálně. Distance znázorněných bodů se s předklonem prodlouží nejméně o 3,5 cm. Ottova reklinační vzdálenost Ottova reklinační vzdálenost měří pohyblivost hrudní páteře při záklonu. Druhý bod je od výchozího trnu obratle C7 vzdálen opět o 30 cm, při záklonu se vzdálenost zmenší o 2,5 cm. Součtem obou Ottových vzdáleností dostaneme index sagitální pohyblivosti hrudní páteře. Thomayerova vzdálenost Thomayerova vzdálenost, která je někdy označována jako zkouška prostého předklonu, zobrazí a hodnotí nespecificky pohyblivost celé páteře. Spočívá v předklonu provedeném ze stoje, kdy se v nejkrajnější pozici měří vzdálenost třetího prstu od podložky. Za normální výsledek považujeme dotek prstů, tolerujeme ještě vzdálenost do 10 cm, nad 30 cm jde již o jasnou patologii. Běžná zkouška úklonů je pouze orientační a přináší informace o symetrii a rozsahu úklonů. Ve stoji s oporou zad o zeď jsou paže podél těla s dlaněmi k tělu. Vyšetřovaný se ukloní a označíme bodem vzdálenost, kam dosáhl nejdelším prstem.

k vyšetření páteře není nutná žádná speciální příprava (dieta, omezení užívání léků apod.) vyšetření jednoho úseku páteře trvá 20 minut vyšetření je nebolestivé při vyšetření krční páteře má pacient hlavu a krk uvnitř speciální cívky, hlava projíždí skenerem a krční páteř je během celého vyšetření umístěna ve středu tunelu při vyšetření bederní páteře a SI kloubů (SIS) má pacient oblast bederní páteře ve středu skeneru po celou dobu vyšetření (hlava neprojíždí skenerem) ve výjimečných případech je nutná aplikace kontrastní látky do žíly, o aplikaci kontrastní látky rozhoduje vyšetřující radiolog MR vyšetření jednoho úseku páteře: standardně na našem pracovišti nevyšetřujeme hrudní páteř