Vlastní vyšetření pohyblivosti páteře U většiny zkoušek předpokládáme výchozí pozici ve vzpřímeném stoji spatném, je-li tomu jinak, je to u testování poznamenáno.
Schoberova vzdálenost Vzdálenost, která ukazuje rozvíjení bederní páteře.
Od trnu L5 naměříme u dospělých 10 cm kraniálně a u dětí 5 cm kraniálně, oba body si můžeme poznamenat dermografem.
Po naměření se vyšetřovaný předkloní, u zdravé páteře by se vzdálenost dvou bodů měla prodloužit u dospělých na 14 cm a u dětí na 7,5 cm.
Někteří autoři uvádí měření od trnu obratle S1 spolu s prodloužením vzdálenosti z 10 na 15 cm.
Stiborova vzdálenost Stiborova vzdálenost nám ukazuje rozvíjení hrudní a bederní páteře.
Výchozím bodem je opět trn obratle L5 (S1), druhým bodem je trn obratle C7 – vzdálenost mezi nimi změříme a sledujeme její změnu při uvolněném předklonu.
U zdravé páteře by mělo dojít k prodloužení o 7–10 cm.
Forestierova fleche Forestierova fleche neboli kolmá vzdálenost protuberantia occipitalis externa od stěny.
Může se měřit ve stoji i vleže a zjišťuje se při „předsunutém držení hlavy“ a u zvýšené hrudní kyfózy.
Ve stoji s propnutými koleny a hlavou dotýkající se týlem stěny by měla být rovna 0.
Čepojevova (Čepojova) vzdálenost Čepojova vzdálenost hodnotí rozsah pohybu v krční páteři do flexe.
Najdeme si trn obratle C7 a od něj naměříme 8 cm kraniálně, při maximálním předklonu se změřená vzdálenost zvýší minimálně o 2,5–3 cm.
Ottova inklinační vzdálenost Ottova inklinační vzdálenost měří pohyblivost hrudní páteře při předklonu.
Výchozím bodem je opět trn obratle C7, od kterého naměříme 30 cm kaudálně.
Distance znázorněných bodů se s předklonem prodlouží nejméně o 3,5 cm.
Ottova reklinační vzdálenost Ottova reklinační vzdálenost měří pohyblivost hrudní páteře při záklonu.
Druhý bod je od výchozího trnu obratle C7 vzdálen opět o 30 cm, při záklonu se vzdálenost zmenší o 2,5 cm.
Součtem obou Ottových vzdáleností dostaneme index sagitální pohyblivosti hrudní páteře.
Thomayerova vzdálenost Thomayerova vzdálenost, která je někdy označována jako zkouška prostého předklonu, zobrazí a hodnotí nespecificky pohyblivost celé páteře.
Spočívá v předklonu provedeném ze stoje, kdy se v nejkrajnější pozici měří vzdálenost třetího prstu od podložky.
Za normální výsledek považujeme dotek prstů, tolerujeme ještě vzdálenost do 10 cm, nad 30 cm jde již o jasnou patologii.
Běžná zkouška úklonů je pouze orientační a přináší informace o symetrii a rozsahu úklonů.
Ve stoji s oporou zad o zeď jsou paže podél těla s dlaněmi k tělu.
Vyšetřovaný se ukloní a označíme bodem vzdálenost, kam dosáhl nejdelším prstem.