Historie xoloitzcuintli

Xoloitzcuintli, také známý jako mexický naháč, je jedno z nejstarších psích plemen na světě. Toto plemeno má svou historii sahající až do předkolumbovských dob, kdy sloužilo jako posvátný mazlíček aztéckých a mayských civilizací. Aztékové věřili, že Xoloitzcuintli má mystické a spirituální schopnosti, a-categories jej woodworking jako společníka na jejich cestě do posmrtného života. Xoloitzcuintli má jedinečný vzhled, s holou kůží a vyvinutou lebkou. Toto plemeno existuje ve třech různých velikostech: toy, miniature a standard. Každá velikost má stejné základní rysy, ale liší se ve velikosti a hmotnosti. Standardní Xoloitzcuintli dosahuje hmotnosti 23-55 liber a výšky v kohoutku 20-23 palců. Miniatura váží 10-23 liber a měří 15-20 palců, zatímco toy váží 10-15 liber a měří 10-15 palců. Xoloitzcuintli je inteligentní a společenské plemeno, které se hodí pro aktivní majitele, kteří mohou poskytnout dostatek cvičení a pozornosti. Xoloitzcuintli je obecně zdravé plemeno, ale může být náchylné k určitým zdravotním problémům, jako jsou problémy se zuby a dysplazie kyčelního kloubu.

Mexický naháč je jedno z nejstarších existujících psích plemen, patřící k největším pokladům mexické kultury. Originální jméno Xoloitzcuintli pravděpodobně vzniklo spojením aztéckého slova „itzcuintli“, pes, a jména „Xolotl“. Xolotl byl mexický bůh se schopností měnit svoji podobu a podle pověsti se na zemi vyskytoval právě v podobě holého psa s šedou kůží, který pak doprovázel duše mrtvých do podsvětí. Nejstarší objevené pozůstatky těchto psů se datují do doby přibližně před 3500 let. Roku 1887 se mexický naháč stal jedním z vůbec prvních plemen uznaných American Kennel Clubem (AKC). Nicméně roku 1959 byl vyřazen kvůli nízkému počtu jedinců a hrozícími vymření.