Jak poznat Demodex?
Alexzander Jerde
2025-07-01 03:09:17
Count answers
: 0
Demodex follicularum tráví celý svůj život v kožních folikulech.
Měli bychom je milovat, protože jsou to jediní živočichové, kteří žijí na našem těle celý život.
Měli bychom si jich také vážit, protože nám čistí póry.
Roztoči mají čtyři páry nohou, každý s párem drápků.
Kromě toho mají dlouhé červovité tělo, jež je někdy možné spatřit pod mikroskopem, jak vyčnívá z chlupových folikulů.
Napoleon Schultz
2025-07-01 01:20:25
Count answers
: 0
Mezi typické příznaky patří: vyrážka, akné, pustuly, hnisavé léze, vyrážka, vředy, strupy, edém / otok kolem lézí, pálení a / nebo svědění kůže, pocit brnění (pohybující se demodex), keratóza (hyperkeratóza), škálování / suchá kůže, folikulitida, ztráta vlasů, obočí, řas, obstrukce / zablokování mazových průchodů, tvorba černých teček, zarudnutí kůže / telangiektázie (rozšířené cévy), infekce průchodu uší (nepříjemné), blefaritida (zadní a / nebo přední), kožní infekce způsobené mikroorganismy.
Demodex se může vylíhnout jak v blízkosti vlasových folikulů, tak mazových žláz.
Pro úplnou a správnou diagnózu je nutné provést test, který zahrnuje odebrání vzorku kůže a jeho analýzu pod mikroskopem.
Mohou být také vyšetřeny řasy a obočí.
Althea Jones
2025-07-01 00:50:16
Count answers
: 0
Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění nebo u oslabených štěňat. Demodikóza mívá více forem, nejčastější je forma lokální, při které na kůži pozorujeme okrouhlá vylysalá ložiska se zvýšenou tvorbou jemných šupin a zarudnutím. Změny začínají na hlavě, kolem očí a na hřbetě nosu, pak se můžou šířit dál po celém těle. Ložiska obvykle nebývají moc svědivé. V diagnostice je nejdůležitejší průkaz parazita v mikroskopu. Jako vyšetřovaný materiál se volí hluboký kožní seškrab u postiženého místa, vytržený chlup nebo obsah pupínků. Demodex se dá prokázat i kožní biopsií s následným histopatologickým vyšetřením.
Nejmodernějším způsobem diagnostiky je průkaz pomocí PCR. K onemocnění jsou náchylnější krátkosrstá a krátkolebá plemena psů. Já osobně se s demodikózou nejčastěji potkávám u staffordů, buldočků, pitbullů a mopsů.