Jak poznat, že má pes parazita?

K příznakům infekce patří například: Články parazita ve psích výkalech nebo v pelechu. Přítomnost tasemnice psům způsobuje svědění, od kterého si mohou ulevovat smýkáním zadku po podlaze, vykusováním nebo olizováním řitního otvoru. Rostoucí parazit v trávicím traktu může u psa vyvolat i zvracení. V extrémních případech infekce tasemnicí může pes ztrácet na váze, přestože žere jako obvykle. Jestliže váš pes zvrací často, nebo se ke zvracení připojují i další příznaky, jako např. letargie nebo silný průjem, navštivte ihned veterináře. Pokud však nejsou pro ztrátu hmotnosti žádné zjevné důvody (jako například více pohybu nebo změna stravování), na místě je prohlídka u veterináře. U psů infekce často probíhá po dlouhou dobu bez nápadnějších příznaků. Pokud ale víte, čeho si všímat, můžete ji i přesto odhalit. Segmenty tasemnice ve výkalech. Jak tasemnice roste, postupně uvolňuje své koncové články plné vajíček do psích výkalů. Můžete je najít i kolem jeho řitního otvoru nebo roztroušené v pelíšku. Tyto články mohou na pohled připomínat pohybující se zrnka rýže, případně tvrdé, vysušené žluté flíčky nalepené na psí srsti.

Mezi ty nejvýraznější, které byste rozhodně neměli podcenit, patří: nepravidelný nebo střídavý průjem a zvracení, případná zvýšená teplota, nápadně časté olizování řitního otvoru, tzv. “sáňkování”, snížená chuť k jídlu, apatie, zvětšené břicho, zhoršená kvalita srsti, častý hlen na stolici. Pokud je jím infikován váš domácí mazlíček, můžete na jeho výkalech vidět segmenty tohoto parazita, které vypadají jako zrnka rýže. Infekce tasemnicí nemusí mít vnější příznaky, ale časem může pes získat prašivý vzhled, ztrácí chuť k jídlu a také ubývá na váze. Při masivní invazi můžete na výkalech zpozorovat červy pouhým okem. Kojící fena může přenést larvy tohoto červa na štěňata mateřským mlékem. Pokud má pes škrkavky, poznáte to podle zvětšené oblasti břišní, může se zdát apatický nebo zesláblý. Dalšími příznaky jsou průjem, zvracení, evidentní bolesti břicha a zhoršená kvalita srsti. Příznaky nákazy jsou zvracení, průjem a úbytek váhy. Většina psů nemá žádné příznaky, ale u těch s oslabenou imunitou a zejména u štěňat se může dostavit chronický průjem. U mladých štěňat může vyvolat prudké průjmy, které mohou vést k podvýživě, dehydrataci a následnému úmrtí.

U mnoha psů nejsou pozorovány žádné klinické příznaky, avšak s vysokou intenzitou napadení, zejména u štěňat, lze pozorovat respirační příznaky. Nejčastěji se pak jedná o kašel, někdy i zápal plic a zažívací potíže jako nadýmání, průjem a zvracení. Tělo zvířete napadené měchovci začíná postupně trpět značnou ztrátou krve, což představuje vážnou hrozbu jak pro dospělé pro psy, tak zejména pro štěňata. U dospělých zvířat zpravidla dochází k slabosti, úbytku hmotnosti a k silnému vyčerpání. Psi infikovaní těmito červy nemusí vykazovat žádné příznaky. Při závažné infekci se může objevit krvavý průjem.