Jak poznat, že selhava srdce?

U konce s dechem Cuando jste u konce s dechem při sportovním výkonu nebo výběhu do pátého patra, tak to není nic, co by vás mělo znepokojovat. To ale neplatí v případě, že se zadýcháváte i při malé zátěži, jako je chůze v pomalém tempu. Zbystřit byste okamžitě měli hlavně tehdy, pokud vám takové činnosti dříve nedělaly žádné problémy. Při srdečním selhání může dojít k hromadění krve v plicích. Nadbytečná krev proniká do plicních sklípků, kde vzniká plicní otok. Proto se pacientům hůř dýchá i ve chvíli, kdy jsou v klidu. Někdy je dušnost provází zejména v noci, kdy leží. Musejí proto spát v polosedě nebo s několika polštáři, nebo se během noci pro dušnost posazovat. Zvýšená únava při běžné denní činnosti nebo například když lidé nezvládnou donést tašky z obchodu, může být jedním z příznaků srdečního selhání. Otoky nohou jsou pravděpodobně jedním z nejtypičtějších příznaků srdečního selhání. Nejprve to pocítíte tak, že se vám zařezávají lemy ponožek, později se otékání rozšiřuje do celé končetiny až na hýždě. V těle se totiž hromadí tekutiny, které nikam neodcházejí. V orgánech břišní dutiny navíc zůstává větší množství krve, což může zhoršit funkci jater nebo ledvin. Pacienti ji vnímají jako nepravidelné nebo rychlé bušení srdce.

Typickým projevem srdečního selhání je dušnost. Ta může být zpočátku pouze námahová. Námahová dušnost však může přejít v dušnost klidovou nebo i záchvatovitou, která často budí ze spaní – donutí člověka se posadit a lapat po dechu. Dalším charakteristickým projevem srdečního selhání je podle primáře také únava a nevýkonnost z důvodu nedostatečného zásobování periferních svalů nebo nechutenství. Oběh špatně zásobuje játra a střeva, navíc se v oblasti břicha hromadí tekutina, proto lidé trpící srdečním selhání často ztrácejí chuť k jídlu. Dalším klasickým příznakem onemocnění je také bušení srdce a otoky. Zpočátku mohou otékat kotníky, později lýtka, stehna, člověk může otéct i celý.

Chronické srdeční selhání se projevuje řadou příznaků, které jsou způsobeny narušenou prací srdce, je to tedy stav, kdy srdce není schopno vyhovět oběhovým nárokům organismu. Výsledkem je hromadění krve v plicích, v orgánech dutiny břišní, resp. v dolních končetinách. V případě hromadění krve v plicích dojde ke zhoršení dechu, případně se objeví kašel. Pokud se nadměrně hromadí krev v dolních končetinách, ty pak otékají a stav se projeví např. tím, že si nelze obout boty. Příznaky srdečního selhání zhoršené dýchaní, až tak závažné, že se pacient začne až dusit suchý, při závažnějším selhání vlhký kašel zrychlení frekvence srdce hromadění tekutin v organismu, což se projeví zvýšením tělesné hmotnosti. Je důležité pravidelně kontrolovat všechny Vaše příznaky. Zavolejte bezprostředně pomoc, jestliže máte přetrvávající bolest na hrudi, která nepřechází ani po aplikaci nitroglycerinu, máte přetrvávající prudké zhoršení dýchání, jestliže jste omdlel/a. Informujte co možná nejdříve svého lékaře nebo zdravotní sestru, jestliže se Vám zhoršuje dech a tolerujete stále menší a menší námahu, pravidelně probouzíte s pocitem nedostatečného dýchání, pociťujete rychlou srdeční frekvenci nebo bušení srdce. Informujte svého lékaře či zdravotní sestru při rychlém zvýšení tělesné hmotnosti o více než 2 kg za 3 dny, zhoršujících se otocích nebo při bolestech břicha, zvětšujících se otocích nohou nebo kotníků, zhoršujících se závratích, ztrátě chuti k jídlu nebo nevolnosti, zvyšující se únavě, zhoršujícím se kašli.

Úzkost. Srdeční infarkt často způsobí velmi intenzivní pocit úzkosti a strachu. Lidé, kteří přežili infarkt myokardu, často popisují „pocit blížícího se konce“. Bolest na hrudi. Je nejčastějším příznakem, který přivede člověka s nemocným srdcem k lékaři. Bolest na hrudi ale může být způsobená i zažívacími obtížemi, plicní patologií či problémy s páteří. Ta způsobená srdečními problémy bývá lokalizovaná za hrudní kostí, mírně vlevo – lidé popisují pocit tlaku a pálení. Kašel. Déletrvající kašel nebo dušnost mohou být příznakem selhávání srdce. Při jeho nedostatečné práci se hromadí tekutina v plicích a způsobuje právě tyto potíže. Závrať. Tento problém spolu s kolapsy a krátkodobými ztrátami vědomí mohou značit arytmii, tedy poruchu srdečního rytmu. Ta může člověka ohrožovat náhlým úmrtím. Únava. Prvním a jediným příznakem srdečního selhání může být i chronická únava, především u žen. Nevolnost a nechutenství. Častým příznakem infarktu myokardu je zvracení. Pokud se při srdečním selhání hromadí krev v břišních orgánech, lidé mohou trpět bolestmi břicha a nechutenstvím. Bolesti jiné části těla. U srdečního infarktu nemusí pacient pociťovat bolest na hrudi, Sometimes vyzařuje spíše do ramene, horní končetiny, dolní časti zad nebo krku. Rychlý nebo nepravidelný tep. Jednotlivé „přeskočení“ srdce bývá nezávažné. Pokud se ale nepravidelnosti v srdečním tepu objevují častěji a navíc jsou spojeny s únavou či nevolností, mohou znamenat život ohrožující arytmii nebo selhání srdce. Dechová nedostatečnost. Lidé, kteří se zadýchají při minimální námaze, mohou mít plicní onemocnění, např. astma. Ale problémy s dušností mohou znamenat i srdeční onemocnění. Pocení. Náhlý studený pot bývá příznakem infarktu. Člověk může sedět na židli a najednou je zpocený, jako by právě doběhl maraton. Otoky. Pokud selhává srdce, hromadí se tekutina v těle – to může způsobovat otoky nohou, rukou nebo se tekutina hromadí v břiše, což může snížit chuť k jídlu. Příznakem tak může být náhlý nárůst hmotnosti. Slabost. Ve dnech nebo hodinách předcházejících infarktu si lidé často stěžují na nevysvětlitelnou slabost.