Aktuálnímu stupni poškození ledvin odpovídá i volená léčba – od medikace, diety a režimových opatření při mírných projevech až po dialýzu či transplantaci při ztrátě funkce vyšší než 80–90 %.
Léčba chronické ledvinné nedostatečnosti zahrnuje:
léčbu základního onemocnění
dietní opatření s omezením bílkovin a soli
léky snižující hladinu fosforu v krvi a léky snižující krevní tlak
náhradu vitamínu D
doplňování železa, případně podání erytropoetinu při výskytu anemie
léčbu metabolické acidózy (překyselení)
Včasně a dlouhodobě léčené chronické onemocnění ledvin i v pátém stadiu umožňuje život bez větších omezení.
Pacient by měl být připraven na některou formu náhrady funkce ledvin, jejímž spouštěcím okamžikem je objevení příznaků uremie, případně dosažení kritické funkce ledvin na hodnotě pod 0,10 ml/s.
Pokud onemocnění probíhá skrytě nebo nedojde k včasné indikaci náhrady ledvin, vede další pokles jejich funkce k rozvoji uremie.
Objeví-li se tyto příznaky, je nutno léčbu zahájit neodkladně.