Najdeme-li živé ještě neopeřené ptáče pod hnízdem, vrátit je co nejrychleji zpět. Není nutné brát si rukavice. Ptáci nemají čich lepší než my a k identifikaci svých mláďat používají výhradně zrak a sluch. Nijak jim proto nevadí, že na ptáče saháme.
Neopeřené holátko nejvíc ohrožuje prochladnutí. Na omak by mělo být výrazně teplejší než naše dlaň. Pokud je chladné, zahříváme je v dlaních či u termoláhve s vodou 40 stupňů teplou, kterou obalíme hadříkem.
Pozor! Ptačí mláďata potřebují každý den více potravy, než sama váží, a musejí ji dostávat takřka neustále! Není proto možné maličkého nalezence nakrmit třemi sousty a odejít na 8 hodin do práce!
Po první pomoci patří ptáče do rukou odborníků v záchranné stanici. Má-li se vrátit do volné přírody, péče o ně bude velmi náročná.
Pokud najdete ptáče, které už je opeřené a dokonce před vámi utíká, nemusí být nutně vypadlé. Zejména v křovinách hnízdící druhy opouštějí hnízdo dřív než začnou létat, a několik prvních dní se skrývají v trávě a nízkých keřících.
Tato ptáčata tedy už nikam neodnášíme, pouze je můžeme, je-li to nutné, odehnat z otevřené plochy do blízkého keře. A pokud jsou na naší zahradě, kam chodí i kočka, vyplatí se po několik dní pouštět kočku ven na noc, kdy ptáci безопасně spí v hustém křoví, a přes den ji zavřít v domě.
Rozhodně je nepřípustné ptáčata chytat a vnucovat záchranné stanici právě s výmluvou na lovící kočky. Lidská péče v tomto choulostivém období, kdy je rodiče učí vše, co budou potřebovat k přežití, jim totiž velmi zkomplikuje start do života a učiní z nich snadnou kořist krahujců a kun.