Jak se chovat ke slepému psovi?

Léčba závisí na příčině slepoty. V některých případech, jako je SARDS a PRA, není léčba možná, doporučuje se pak zavést vhodný výcvik, který zvíře naučí žít s narušeným zrakem. Péče o psa, který ztratil zrak, vyžaduje trpělivost a pochopení. Používejte svůj hlas, když trávíte čas se svým slepým psem. V tomto případě se pes rychle naučí používat svůj sluch jako náhradu za zrak. Misku s vodou mějte stále na stejném místě a určete si konkrétní místo pro krmení. Poskytněte svému mazlíčkovi bezpečnou zónu, která mu poskytne prostor na hraní. Ujistěte se, že váš domov je přizpůsoben péči o slepého psa, chraňte ostré hrany a schody. Je také dobré varovat návštěvu, aby se před dotykem psa nahlas představili. Tyto kroky jistě vašemu psovi usnadní zvykání na novou realitu. Pro jistotu stojí za to požádat veterináře o další tipy nebo kontaktovat jiné ošetřovatele slepých psů.

Na psa promluvte, přibližujte se pomalu zepředu a dát mu očichat svou ruku. Teprve poté se při hlazení bude chlupáč cítit bezpečně, protože ví, kdo na něj sahá. Mluvení využijete i při ovládání pejska. Můžete pomalu trénovat nové povely, které se budou hodit doma i na procházkách. K(Groupčtenípovelu „schod“, díky kterému psa včas upozorníte, že se blíží ke schodišti. Kolemjdoucí a ostatní pejskaři jej rozpoznají, existuje mnoho postrojů, vest, šátků či obojků s různými nápisy. Pokud ale tento způsob nezabírá a vašeho pejska obtěžují cizí lidé, malé děti nebo jiní psi při procházkách, neostýchejte se je informovat o stavu vašeho pejska. Každý kontakt a pohlazení od cizích lidí by měl být pod vaším vedením, a tak nenechávejte chlupáče bez dozoru. Pes kvůli leknutí může v krajních situacích reagovat i agresivně.

Slepota - změní život nejen psovi, kočce, ale i majiteli. Postupem času se "slepec" naučí vnímat okolí ostatními smysly a orientace se zlepší. Existuje několik pravidel, která pomohou slepému psovi se lépe orientovat v prostoru. 1. Vytvoření bezpečné zóny - k spaní se používá měkká, velká matrace. 2. Mluvení - zvuk mu pomáhá se orientovat se požadovaným směrem. 3. Rutina - pokud se dodržuje stereotyp, pak se ho pes naučí a orientuje se po paměti - věci na stejném místě, venčit na stejných místech,... 4. "Označení slepce" - jedná se o prostředky (vesty, obojky), které pes nosí na sobě, aby i ostatní lidé věděli, že je slepý a chovali se k němu tak, aby mu pomáhali v orientaci. 5. Umístění lokalizačních pomůcek - např. koberec uprostřed místnosti nebo před dveřma 6. Jídlo a pití na stejném místě - pes pak chodí po paměti a nemusí nic hledat 7. Hraní - i slepý pes si rád hraje. Je ovšem potřeba mu hru přizpůsobit. 8. Při chůzi skrz dům chodit s ním a navigovat ho, než si sám zapamatuje cestu 9. Místo misky na vodu zkusit fontánku. Jde o to, že ve fontánce voda cáká a vydává zvuky, které pes slyší a snadněji k najde, než obyčejnou misku. 10. Nechávat puštěnou televizi - psovi zvuk televize pomáhá v orientaci po místnostech. 11. Při hraní používat pískací hračky 12. Používání zvonečků - např. na botách. Díky cinkání pomáhají v orientaci a pak je pro psa snadnější se pohybovat po domu. 13. Neměnit rozložení nábytku. 14. Používat odlišnou podlahu (koberec/lino) na posledním schodu a u dveří. 15. Učit psa nové povely na speciální povely a bezpečnostní slova Pes je velmi učenlivý a celkem rychle se naučí se slepotou žít a orientovat se pomocí ostatních smyslů. Pravidly, která jsou uvedena výše mu pomůžeme tento proces zrychlit, vedou k jeho vytší bezpečnosti a spokojenějšímu životu. Slepý pes nevyžaduje speciální péči, ale více trpělivosti a času. I slepý pes může být spokojený...

Jakmile jakýkoliv živočich přijme o jeden smysl, náhle začne více vnímat ty ostatní, může se i zdát, že se jeho ostatní smysly zdokonalí. Radostný hlas, pochvala, mluvení udělá slepému psovi obrovskou radost. Nezapomeňte, že váš pes je slepý, nikoliv hluchý. Mluvte na něj co nejvíce, a to především z počátku oslepnutí. Důležité je na psa mluvit, když se k němu blížíte, protože vás nemusí ucítit a vibrace, které produkuje při chůzi si může s něčím zaměnit a nemusí poznat, že se k němu blížíte. Potlačte ve slepém psovi depresi a stres. Slepý pes si chce pořád hrát a žít naplno. Naučte psa povely: dopředu, dozadu, stůj, vpřed, doleva, doprava. V interiéru by slepý pes měl mít možnost pohybovat se po koberci po větší ploše. Pozor si dejte na kluzké schody, podlahy aj. Pokuste se psovi interiér bytu či zahradu co nejvíce uzpůsobit. Odstraňte veškeré potencionálně nebezpečné předměty. Jakmile půjdete se psem mezi více lidí, svého psa nějakým způsobem označte, že je slepý. Usnadněte svému slepému psovi i okolním lidem pohyb, předejděte možným zraněním a vyhněte se problémům.

Být slepým člověkem je mnohem horší než být slepým psem, protože lidé přijímají většinu podnětů z okolí pachem. Lidé právě zrakem. Takže v rámci slepých psů to nemusíte s empatií až tolik přehánět. Omezuje je to mnohem méně než si myslíte. Jak se chovat k hluchému a slepému psovi? Jedním slovem - ohleduplně. To je vše. Chce to pořádnou dávku empatie, a především - stereotyp. Vytvořte pejskovi rutinní záležitosti, na které se může těšit, a se kterými bude počítat. A jak takového pejska probudit? Hlavní finta je ve zmiňované ohleduplnosti - jemně na něj foukněte.

Pokuste se mu tohle přechodné období co nejvíce ulehčit, hlavně tak, že se mu budete snažit dodat sebevědomí. Zvířátka jsou vnímavá, a když pejska budete litovat, spíš mu to uškodí, než pomůže. Mazlíček může být ze začátku bázlivější a schoulenější, případně se mu může rozvinout i separační úzkost. Přečkejte první týdny, slepý pes si nakonec na nový stav zvykne. Pостaří se mu vybavení na jednom místě, abyste ho zbytečně nemátli přesuny. Snažte se omezit nečekané překážky. Venčení a procházky u slepých pejsků je samozřejmě potřeba dávat větší pozor na okolí i to, kam pejsek jde. Je nutné naučit je nechat se od vás víc vést, aby například poznali, že když na vodítko vyvinete lehký tlak doleva, půjde se teď doleva. Snažte se poskytnout pejskovi pocit klidu, promluvte na něj už z dálky, aby se nevylekal, když ho třeba zčistajasna pohladíte. Pokuste se příliš nedělat náhlé hlasité zvuky, jejichž původ hned nepozná a může se tak polekat.