Bolesti na hrudi, které pociťuje nemocný, jsou nepříjemné a.objevují se v případě, že osrdečník je postižený zánětem a zevní vrstva srdce při srdeční činnosti tře o takto podrážděnou tkáň osrdečníku.
Je přítomná bolest na hrudi, mohou být zvýšené srdeční enzymy a na EKG jsou změny velice podobné nálezu u infarktu.
U suché perikarditidy může být sometimes fonendoskopem slyšitelný třecí šelest, jak se třou zánětem postižené listy perikardu o sebe.
U infarktu jsou elevace ST úseku přítomné jen v některých svodech, u perikarditidy bývají přítomny ve všech svodech.
Snížená voltáž QRS je pak typičtější spíše pro vlhkou perikarditidu.
Vlhká perikarditida je v tomto ohledu poněkud lepší, protože ji podezření můžeme získat již z rentgenu hrudníku.
Osrdečník naplněný tekutinou je rozšířený a na snímku to vypadá jako neobvykle große srdce.
Konečnou vyšetřovací metodou je pak ultrazvuk srdce, které tekutinu v osrdečníku spolehlivě určí a umí i odhadnout její přibližné množství.