Kdy se provádí punkce?
Kdy se provádí punkce. Tato metoda sahá až do naší dávné historie. První zmínky o invazivních meto Čtěte více
Co ukáže lumbální punkce?
Elwyn Roberts
2025-08-07 23:50:18
Odpovědi
: 18
Lumbální punkce je diagnostická a v některých případech i léčebná procedura.
Biochemická, cytologická a mikrobiologická vyšetření moku se využívají např. pro potvrzení či vyloučení infekcí, nádorů, autoimunitních a degenerativních onemocnění CNS nebo krvácení do CNS.
Lumbální punkci provádíme pro vyloučení nebo potvrzení: neuroinfekcí – meningitidy, encefalitidy, krvácení do CNS, demyelinizačních onemocnění, primárních tumorů CNS a metastáz.
Změříme likvorový tlak: Normální tlak činí 70–200 mm H2O.
Vlastní odběr: CSF neaspirujeme, necháme potřebné množství odkapat do sběrné zkumavky.
Odběr většího množství mozkomíšního moku může sloužit ke snížení intratékálního tlaku.
Leo Wiza
2025-07-25 06:29:16
Odpovědi
: 18
Lumbální punkce se dělá za účelem odběru mozkomíšního moku k laboratornímu rozboru, měření tlaku mozkomíšního moku, aplikace léku do páteřního kanálu, aplikace kontrastní nebo radioaktivní látky do mozkomíšního moku.
Informace získané z lumbální punkce pomáhají odhalit vážné bakteriální, plísňové a virové infekce, například klíšťovou encefalitidu, meningitidu nebo syfilidu, krvácení do mozku, některá nádorová onemocnění mozku nebo míchy, jiné nemoci nervového systému, např. roztroušenou sklerózu nebo Guillainův–Barrého syndrom.
Lékař vyhodnotí výsledky laboratorního rozboru vzorku moku spolu s dalšími informacemi získanými při punkci.
Touto cestou potvrdí, nebo naopak vyloučí obávané onemocnění.
Výsledky očekávejte za několik dní.
Přečtěte si také
Co lze zjistit z lumbální punkce?
Lumbální punkce je výkon umožňující odběr mozkomíšního moku z páteřního kanálu. Nejčastěji se lumbál Čtěte více
Eino McGlynn
2025-07-25 05:35:56
Odpovědi
: 17
Lumbální punkce je výkon umožňující odběr mozkomíšního moku z páteřního kanálu.
Vyšetření se provádí během hospitalizace či plánovaně v ambulantní režimu.
Obvykle odebíráme cca 10-12 ml mozkomíšního moku, část je zpracována a vyhodnocena v naší laboratoři, část odesíláme na další vyšetření do specializované laboratoře v Praze.
V prvních 30 minutách se doporučuje poloha vleže na břichu, po zbylou dobu libovolná poloha vleže.
Nejčastěji se lumbální punkce provádí při podezření na infekční zánětlivá onemocnění, např. meningitida, encefalitida apod, autoimunitní zánětlivá onemocnění, např. roztroušená skleróza, krvácení do likvorových cest - subarachnoidální krvácení, neurodegenerativní a nádorová onemocnění.
Méně často se lumbální punkce provádí při podávání léčivé látky do likvorových cest.
Robert Huel
2025-07-25 02:46:55
Odpovědi
: 18
Ze získaného vzorku mozkomíšního moku se vyšetřuje obsah bílkovin a sacharidů a také počet bílých krvinek. U zánětlivých onemocnění množství bílkoviny v moku stoupá, při bakteriálních infekcích a nádorech klesá koncentrace sacharidů. Mozkomíšní mok je možné vyšetřit pod mikroskopem, aby se zjistila případná přítomnost mikroorganismů nebo abnormálních nádorových buněk. Ke změnám ve složení mozkomíšního moku může dojít také při zánětech mozku, abscesech nebo při nádorech mozku a míchy a po různých typech krvácení do mozkomíšního prostoru.
Přečtěte si také
Jak se dělají punkce?
Lumbální punkce je výkon umožňující odběr mozkomíšního moku z páteřního kanálu. Provádí se vpichem Čtěte více
Co s sebou na lumbální punkci?
Co si vzít s sebou? Písemné doporučení lékaře, který pacienta k lumbální punkci odesílá Výsledek o Čtěte více
Toy O'Kon
2025-07-25 02:01:50
Odpovědi
: 34
Lumbální punkce se dělá za účelem: odběru mozkomíšního moku k laboratornímu rozboru, měření tlaku mozkomíšního moku, aplikace léku do páteřního kanálu (prostor uvnitř páteře, kde se nachází mícha), aplikace kontrastní nebo radioaktivní látky do mozkomíšního moku (kvůli lepšímu zobrazení sledované oblasti při diagnostických výkonech).
Informace získané z lumbální punkce pomáhají odhalit: vážné bakteriální, plísňové a virové infekce, například klíšťovou encefalitidu, meningitidu (zánět mozkových blan) nebo syfilidu, krvácení do mozku, některá nádorová onemocnění mozku nebo míchy, jiné nemoci nervového systému, např. roztroušenou sklerózu nebo Guillainův–Barrého syndrom.
Lékař vyhodnotí výsledky laboratorního rozboru vzorku moku spolu s dalšími informacemi získanými při punkci.
Touto cestou potvrdí, nebo naopak vyloučí obávané onemocnění.