Imunologické vyšetření je indikováno při podezření na poruchu imunitního systému, k monitorování léčby a případně ke screeningu rodin.
Pacient s DiGeoregovým syndromem vykazující charakteristický vzhled obličeje osobní a rodinná anamnéza (primární imunodeficience vznikají na genetickém podkladě);
klinické vyšetření (hypoplazie lymfatické tkáně,..);
krevní obraz a diferenciál (kvantitativní poruchy imunokompetentních buněk): trombocytopenie → Wiskottův-Aldrichův syndrom;
neutropenie → těžká kongenitální Kostmannova neutropenie, cyklická neutropenie,…;
defekt neutrofilů → Chédiakův-Higashiho syndrom;
FW, CRP elektroforéza sérových bílkovin (přibližná kvantita protilátek – absence nebo snížení γ-frakce);
imunologické vyšetření;
mikrobiologické vyšetření (podle spektra vyvolávajících agens lze usuzovat na postiženou složku imunity):
poruchy protilátkové imunity → náchylnost k infekcím opouzdřenými mikroby (pneumokoky, streptokoky),
kombinované a buněčné deficity → náchylnost k infekcím viry, plísněmi a oportunními mikroby,
poruchy fagocytujících buněk → infekce zejm. stafylokoky a plísněmi,
poruchy některých složek komplementu → pyogenní infekce a infekcemi neisseriemi
molekulárně-genetické vyšetření;
DiGeorgův syndrom.
Vyšetření humorální imunity
koncentrace imunoglobulinů v séru (IgG, IgA, IgM, IgE);
primární imunodeficity: Autosomálně dědičná agamaglobulinemie, Brutonova X-vázaná agamaglobulinemie, Selektivní deficit IgA, Syndrom hyperimunoglobulinemie IgM
sekundární imunodeficity: nefrotický syndrom, popáleniny, polytraumata, malnutrice, krevní malignity, imunosupresivní terapie,..
stanovení podtříd IgG;
snížení IgG1 – nefrotický syndrom;
defekt IgG2 → infekce pneumokoky, meningokoky, H. influenzae;
defekt IgG3 → sinusitidy a otitidy u dětí;
defekt IgG4 většinou provázen snížením IgG2;
vyšetření izohemaglutininů (anti-A, anti-B) – vyšetření funkce IgM;
stanovení specifických protilátek po očkování (záškrt, tetanus, pneumokok,..) – schopnost tvorby paměťových B-lymfocytů;
počet B-lymfocytů, typizace, in vitro stimulace (funkční test);
deficit B-buněk → agamaglobulinémie.
Vyšetření buněčné imunity
počet T-lymfocytů, počet CD4 (pomocné) a CD8 (cytotoxické) a jejich poměr (imunoregulační index);
absence T-lymfocytů → Těžká kombinovaná imunodeficience (SCID);
funkční testy: test schopnosti proliferace lymfocytů na stimulaci nespecifickými mitogeny a specifickými antigeny („blastická transformace", tj. přeměna buněk do aktivního stádia);
kožní testy s antigeny tetanu, záškrtu, příušnic, …– test antigen specifické paměti T-lymfocytů a funkce antigen prezentujících buněk (reakce pozdní přecitlivělosti);
HLA typizace;
cytokiny – vyšetření poruchy funkce T-lymfocytů (pouze ve specializovaných laboratořích).
Vyšetření fagocytózy
baktericidní testy, vyšetření schopnosti produkovat kyslíkové radikály, fenotypová analýza důležitých molekul na polymorfonukleárních lymfocytech
Vyšetření komplementu
kvantitativní stanovení jednotlivých složek (C3, C4, CH50, Ap50) a funkční test CH50 – totální hemolytická aktivita séra, vyžaduje normální hladiny komplementu;
Ap50 – aktivita alternativní cesty komplementu (ve specializovaných laboratořích);
snížené C3 → infekce gramnegativními mikroorganismy.
Vyšetření autoprotilátek
Alergologické vyšetření
celkové IgE, specifické IgE, ECP (eozinofilní kationický protein),...