Jak se diagnostikuje PTSD?

Zmapování potíží je základem každé časné intervence. V případě, že jsou potíže nezvykle intenzivní, pervazivní a přetrvávající, je třeba doporučit specializovanou léčbu. Jednoduchým nástrojem, který nevyžaduje zvláštní zaškolení či specifickou odbornost a v případě potřeby může být využit i k sebeohodnocení, je krátký dotazník TSQ (Trauma Screening Questionnaire). Obsahuje 10 bodů, na které se odpovídá souhlasně v případě, že se popisovaný jev vyskytl nejméně dvakrát za poslední týden. Využití screeningu je efektivní s odstupem tří až čtyř týdnů od traumatické události. Jestliže je výsledný skór 6 a více, je navrhováno podrobnější vyšetření a specializovaná léčba. Zneklidňující myšlenky nebo vzpomínky na událost, které se objevují proti vůli člověka. Zneklidňující sny o dané události. Chování nebo pocit, že se událost znovu odehrává. Zvýšená nervozita při vzpomínce na událost. Tělesné reakce (jako zrychlený dech, žaludeční potíže, pocení, závrať) při vzpomínce na událost. Potíže s usínáním či přerušovaným spánkem. Podrážděnost nebo výbuchy hněvu. Potíže s koncentrací pozornosti. Zvýšené uvědomění si potencionálních nebezpečí. Nervózní a vyděšené reakce na nečekané podněty.

Místo CPTSD se často diagnostikuje deprese, hraniční porucha osobnosti, generalizovaná úzkostná porucha a další, protože komplexní trauma má velmi širokou škálu příznaků. Typické jsou pro PTSD, u CPTSD převládají flashbacky emocionální: postižení se cítí stejně jako při zážitku z minulosti, ale vzpomínka se jim plně nevybaví. Komplexní PTSD se velmi často projevuje somaticky – to, že se stres na našem těle podepíše, není žádný eufemismus. Vypadalo to, že Heleně není pomoci, ale teď už alespoň zná svou diagnózu. Došlo jí, že nemá nevyléčitelnou depresi, poruchu osobnosti, nádor na mozku, chorobnou lenost ani roztroušenou sklerózu – má komplexní trauma.