Jak zjistit, na jakou potravinu mám alergii?

Znalost potravinových alergií dokáže člověku ušetřit nesčetně problémů, od pálení jazyka, přes zažívací potíže a otok dýchacích cest až po anafylaktický šok. Cereálie, koření, ořechy, mléko, mořské plody, ovoce jsou jedny z nejčastějších příčin. Pomůžeme vám zjistit míru alergických reakcí. Z jediného odběru krve vám vyšetříme široké spektrum alergenů. Bojínek, jitrocel, kopřiva, rákos, žito,... Pyly travin a bylin jsou jedny z nejčastějších alergií. Díky jednomu krevnímu odběru odhalíme přecitlivělost Vašeho imunitního systému hned na celou řadu z nich. Nemůžete přijít na původce obtíží? Četným původcem obtíží mohou být také plísně, které nám znepříjemňují život nejen na potravinách, ale také v koupelnách a jiných vlhkých prostorech. I ty mohou být důvodem dlouhotrvajících nespecifických obtíží u alergiků. A celá řada dalších a dalších možných alergenů, která se testuje z jednoho jediného krevního odběru, který můžete absolvovat u nás.

Pokud máme podezření na nějaký druh přecitlivělosti na potraviny, měli bychom v první řadě navštívit svého praktického lékaře a podrobně ho o svých potížích informovat. Předem si ujasníme odpovědi na důležité otázky: Na která jídla jsme zaznamenali nějakou nepříjemnou reakci? Jak se tato reakce projevila? Kolikrát se už projevila? Po jaké době od pozření dané potraviny se reakce projevila? Co jiného jsme ten den dělali nebo prožili? Byli jsme v okamžiku reakce oslabeni, například vlivem nemoci, těžké fyzické aktivity, stresu nebo třeba menstruace? Stáhněte si pomůcku pro sledování jídelníčku a zdravotních potíží (tabulka v PDF k vytištění). Po vyloučení chirurgického problému a infekce vás lékař odešle na alergologii nebo gastroenterologii. Imunologické testy se nedají udělat na stovky potravin současně, proto je nutné okruh podezřelých potravin co nejvíce zúžit. Alergolog bude potřebovat co nejvíce upřesňujících informací. Na vybrané podezřelé potraviny se provedou imunologické testy, a to buď na kůži (tzv. prick testy), nebo z krve. V nemocničním prostředí se také ve složitých případech provádějí časově náročné provokační testy, při nichž se podávají zvyšující se dávky alergenů, a pozoruje se reakce. Další diagnostickou metodou jsou náplasťové kožní testy, které jsou vhodné zejména pro děti s atopickým ekzémem a jsou schopny odhalit i tzv. pozdní přecitlivělost na potravinové alergeny. Test trvá tři dny a kůže pod náplastmi obsahujícími vzorky alergenů se po 48 a 72 hodinách kontroluje. Nejprůkaznější metodou, jak potvrdit většinu intolerancí, je biopsie tenkého střeva. Jedná se o téměř bezbolestné vyšetření, při kterém se do žaludku pacienta spustí hadička s kamerou a „kleštičkami“, kterými se odebere malý vzorek sliznice tenkého střeva. Laboratorní vyšetření tohoto vzorku pak ukáže, co ve střevě chybí či nadbývá. U nejmenších dětí nejsou alergologické testy vždy vhodné – například z důvodu nízké průkaznosti nebo obtížné proveditelnosti. Přesto je rozumné snažit se zjistit, zda zdravotní problémy dítěte opravdu souvisejí se stravou a případně který alergen tyto projevy vyvolává. V tom nám mohou pomoci testovací diety spojené s vlastním pozorováním, odborně nazývané jako eliminačně expoziční test (EET). Je možné je samozřejmě použít i u dospělého člověka, pokud lékařské vyšetření příčinu problémů neodhalilo. Dechový vodíkový test: při poruše trávení některých cukrů se zvyšuje podíl vodíku ve vydechovaném vzduchu. Krevní test neimunologický: používá se při podezření na intoleranci laktózy či fruktózy. Pacient zkonzumuje určité množství podezřelé potraviny a srovnává se úroveň glukózy v několika vzorcích krve, které jsou mu postupně odebírány; pokud krevní glukóza nestoupá, tělo nedokáže určité cukry štěpit. Krevní test imunologický: stanovuje se hodnota IgG protilátek proti jednotlivým potravinám – např. při podezření na intoleranci lepku se z krve laboratorně zjišťuje množství protilátek proti tkáňové transglutamináze (tTG), což je enzym podílející se mimo jiné na zpracování lepku v tenkém střevě. Test kyselosti stolice: používá se u malých dětí při podezření na intoleranci laktózy. Testuje se při něm zvýšená přítomnost kyseliny mléčné a některých mastných kyselin, které poukazují na kvasné procesy vyvolané nestrávenou laktózou. Radiodiagnostika: zobrazovací metody se používají při vyšetření orgánů, k jejichž postižení mohlo dojít požíváním potraviny, kterou není naše tělo schopné snášet. Dle poškozeného orgánu se volí jedna z těchto metod: rentgen, ultrazvuk, magnetická rezonance či CT (počítačová tomografie).

First projevy alergie může odhalit praktický pediatr, dermatolog, gastroenterolog, oční lékař, u dětí případně i rodiče. Příznaky mohou být verschiedene, např. kožní (vyrážky, ekzém), související se sliznicí (příznaky alergické rýmy nebo zánětu spojivek), dýchací (kašel, pískoty) nebo zažívací (zvracení, průjmy, krev ve stolici). Někdy může být prvním projevem alergie anafylaktický šok, v tom případě je alergologické vyšetření nutností. Testy na alergii následují až po podrobné anamnéze – lékař se zeptá, za jakých okolností reakce vznikají, co je zhoršuje, případně kdy naopak dochází ke zlepšení příznaků. Při potravinové alergii může velmi pomoci zápis jídelníčku, při podezření na pylovou alergii i zápis dní, kdy byly problémy nejvýraznější. Po anamnéze jsou následně navrženy další testy. Nejčastěji užívanými testy na alergii jsou takzvané kožní prick testy. Tekuté potraviny jako mléko kapeme přímo na předloktí. Sypké nebo tvrdé potraviny je potřeba nastrouhat nebo rozdrobit nadrobno a smíchat s kapkou vody. Pro kožní testy na alergii je možné použít v podstatě jakoukoli potravinu. Základní alergeny mají k dispozici alergologové stále. Pokud je to potřeba, pacient si přinese zbývající potraviny sám – stačí malý vzorek. Je dobré testovat alergeny cíleně – jak na základě anamnézy, tak i podle věku dítěte. Mezi běžně se vyskytující potravinové alergeny u kojenců patří mléko, pšeničná mouka, relativně častá je i alergie na vejce. Proto v jejich případě nejčastěji testujeme tyto potraviny. U starších děti přidáváme k testům ořechy (kešu, lískové, vlašské) + arašídy a sóju, případně ovoce a zeleninu, další druhy obilnin (sezam, mák).