Jak se testují potravinové alergie?

Testy na alergii následují až po podrobné anamnéze – lékař se zeptá, za jakých okolností reakce vznikají, co je zhoršuje, případně kdy naopak dochází ke zlepšení příznaků. Při potravinové alergii může velmi pomoci zápis jídelníčku, při podezření na pylovou alergii i zápis dní, kdy byly problémy nejvýraznější. Po anamnéze jsou následně navrženy další testy. Nejčastěji užívanými testy na alergii jsou takzvané kožní prick testy. Tekuté potraviny jako mléko kapeme přímo na předloktí. Sypké nebo tvrdé potraviny je potřeba nastrouhat nebo rozdrobit nadrobno a smíchat s kapkou vody. Pro kožní testy na alergii je možné použít v podstatě jakoukoli potravinu. Vpich do kůže ovšem nejenže bolí (i když jen málo), ale hlavně malé děti hůře snášejí delší držení ruky a omezení, které jim vyšetření přináší. Basic alergeny mají k dispozici alergologové stále. Je dobré testovat alergeny cíleně – jak na základě anamnézy, tak i podle věku dítěte. Mezi běžně se vyskytující potravinové alergeny u kojenců patří mléko, pšeničná mouka, relativně častá je i alergie na vejce. Proto v jejich případě nejčastěji testujeme tyto potraviny. U starších děti přidáváme k testům ořechy (kešu, lískové, vlašské) + arašídy a sóju, případně ovoce a zeleninu, další druhy obilnin (sezam, mák). Dalším krokem alergologického vyšetření je odběr krve, který je potřeba pro stanovení protilátek proti podezřelým alergenům. Testovat tedy můžeme v zásadě kdykoli, ale ideálně aspoň 3 týdny po poslední alergické reakci.

Sady pro testování alergií a intolerancí jsou vhodné pro orientační stanovení diagnózy v domácích podmínkách. Nevyžadují žádnou přípravu ani znalosti, vše potřebné je součástí balení. Stačí jedna kapka krve. Případné pozitivní výsledky testu doporučujeme konzultovat s ošetřujícím lékařem, který vám zajistí odpovídající léčbu, případně provede další vyšetření pro potvrzení diagnózy.

Alergologické testy se nedají udělat na stovky potravin současně, proto je nutné okruh podezřelých potravin co nejvíce zúžit. Na vybrané podezřelé potraviny se provedou imunologické testy, a to buď na kůži (tzv. prick testy), nebo z krve. V nemocničním prostředí se také ve složitých případech provádějí časově náročné provokační testy, při nichž se podávají zvyšující se dávky alergenů, a pozoruje se reakce. Další diagnostickou metodou jsou náplasťové kožní testy, které jsou vhodné especialmente pro děti s atopickým ekzémem a jsou schopny odhalit i tzv. pozdní přecitlivělost na potravinové alergeny. Test trvá tři dny a kůže pod náplastmi obsahujícími vzorky alergenů se po 48 a 72 hodinách kontroluje. U nejmenších dětí nejsou alergologické testy vždy vhodné – například z důvodu nízké průkaznosti nebo obtížné proveditelnosti. Přesto je rozumné snažit se zjistit, zda zdravotní problémy dítěte opravdu souvisejí se stravou a případně který alergen tyto projevy vyvolává. V tom nám mohou pomoci testovací diety spojené s vlastním pozorováním, odborně nazývané jako eliminačně expoziční test (EET). Ostatní metody pro diagnózu potravinových intolerancí Dechový vodíkový test: při poruše trávení některých cukrů se zvyšuje podíl vodíku ve vydechovaném vzduchu. Krevní test neimunologický: používá se při podezření na intoleranci laktózy či fruktózy. Pacient zkonzumuje určité množství podezřelé potraviny a srovnává se úroveň glukózy v několika vzorcích krve, které jsou mu postupně odebírány; pokud krevní glukóza nestoupá, tělo nedokáže určité cukry štěpit. Krevní test imunologický: stanovuje se hodnota IgG protilátek proti jednotlivým potravinám – např. při podezření na intoleranci lepku se z krve laboratorně zjišťuje množství protilátek proti tkáňové transglutamináze (tTG), což je enzym podílející se mimo jiné na zpracování lepku v tenkém střevě. Test kyselosti stolice: používá se u malých dětí při podezření na intoleranci laktózy.