Proč se zavádí katetr?

Katetrizace je vyšetření srdce, jeho oddílů a cév pomocí katétrů, speciálních tenkých drátků, которые lékař zavádí do cév a do dutin. Jejich prostřednictvím může měřit srdeční činnost, zaznamenávat tlaky a průtoky, odhalit zúžení, defekty a anomálie. Následně může určit diagnózu a na jejím základě vhodnou léčbu. Existuje i takzvaná transseptální katetrizace, kdy lékař pomocí speciálního katétru pronikne z jedné strany srdce do druhé skrze přepážku. Pravostranná katetrizace se totiž provádí vpichem přes stehenní žílu (méně často pak přes krční žílu), přístup pro levostrannou katetrizaci zajišťuje stehenní tepna. Katetrizace je nebolestivé vyšetření, které pacient podstupuje v pozici vleže. Probíhá v částečné anestezii, kdy je znecitlivěno místo vpichu. Pohyb katétrů uvnitř cév pacient necítí. Pacient je během zákroku při vědomí, napojený na monitoring EKG a pod rentgenovou kontrolou. Lékař ho může během zákroku požádat o spolupráci – zadržení dechu, hluboký výdech, nebo nádech. Katétry lékař obvykle zavádí v oblasti třísel a posouvá je do vyšetřované oblasti. Někdy může aplikovat kontrastní látku (takzvaná koronarografie). Pacient pak na několik vteřin cítí na hrudi pocit horka, který se rozlévá do zbytku těla. Délka vyšetření se odvíjí od jeho komplexnosti a někdy na něj může navazovat samotný léčebný zákrok, například perkutánní koronární intervence. Po skončení vyšetření lékař katétr vyjme a na ránu je přiložený tlakový obvaz. Pacient pak musí strávit několik hodin v absolutním klidu na lůžku. Do domácího ošetření je propuštěný druhý až pátý den po zákroku. Pacient by v den zákroku neměl od půlnoci jíst ani pít. Lékaře by měl také s dostatečným předstihem informovat o případných alergiích, přecitlivělosti na konkrétní látky, dalších zdravotních problémech a také o lécích, které pravidelně užívá. Po konzultaci s lékařem je možné některé z nich dočasně vysadit. K nahlédnutí: Informovaný souhlas s invazivním vyšetřením včetně podrobných informací o zákroku a možnými riziky.

Při nutnosti dlouhodobého nebo opakovaného podávání léků nebo výživy do žíly bývá někdy vhodné zavedení centrálního žilního katétru. To umožňuje relativně rychlé podání většího množství tekutiny nebo podání léků, které by malou žílu podráždily a způsobovaly komplikace. Katétrem lze též měřit centrální žilní krevní tlak či odebírat krev.

Žilní přístupy slouží k aplikaci intravenosních infuzí nebo krevních transfúzí, případně k monitorování hemodynamiky. Žilní přístupy slouží k aplikaci intravenosních infuzí, indikace: podávání náhradních roztoků při krevní ztrátě, při anestézii, dlouhodobé podávání antibiotik, parenterální výživy… nebo krevních transfúzí, případně k monitorování hemodynamiky. Žilní přístupy slouží k aplikaci intravenosních infuzí, nebo krevních transfúzí, případně k monitorování hemodynamiky.

Důvody ke katetrizaci neboli cévkování jsou různé. Mezi nejčastější patří např. vyprázdnění močového měchýře při retenci, před vyšetřením, před porodem atd.