Léčbu autoimunitního procesu zatím neznáme.
V případě hypotyreózy nebo při strumě používáme substituční léčbu tyreoidálními hormony.
Štítná žláza může být zvětšená, v některých případech do rozměrů viditelné strumy.
Příznaky onemocnění nastupují s rozvojem hypotyreózy – hmotností přírůstek, zvýšená citlivost na chlad a únava, při těžší hypotyreóze i poruchy kognitivních funkcí.
Zvýšené hladiny protilátek proti štítné žláze signalizují autoimunitní poškození štítné žlázy včetně Hashimotovy tyreoiditidy.
Hashimotova tyreoiditida je autoimunitní zánětlivé onemocnění štítné žlázy, které je v oblastech s dostatečným zásobením jódem nejčastější příčinnou snížené funkce štítné žlázy.
Jedná se o jednu z nejčastějších autoimunit, vyskytuje se častěji u žen a její výskyt stoupá s věkem.
Pro onemocnění je typická infiltrace tkáně štítné žlázy imunitními buňkami, které způsobí postupnou destrukci tkáně a její náhradou vazivovou tkání.
Destrukce funkční tkáně štítné žlázy vede k nedostatečné produkci hormonů a rozvoji hypotyreózy, který je většinou pozvolný.
Častěji onemocní pacienti s pozitivní rodinnou anamnézou na onemocnění štítné žlázy nebo pacienti s jinými autoimunitními onemocněními.