Jak se bránit proti imisím?

Ideální způsobem řešení imisí pro všechny zúčastněné je vzájemná dohoda. V případě, že se jeden ze sousedů cítí být obtěžován imisemi, jsou sousedské vztahy často narušeny a smírné řešení není možné. V takovém případě může pomoci zaslání výzvy ke zdržení se obtěžování imisemi advokátem. Nepomůže-li ani výzva zaslaná advokátem, je nutno přistoupit k soudnímu řešení věci podáním žaloby proti sousedovi, který neprávem zasahuje imisemi do vlastnického práva. V případě obrany proti imisím soudní cestou je zcela nezbytné soudu prostřednictvím důkazních prostředků dostatečně prokázat existenci samotné imise. Před podáním žaloby je dále nutné vyhodnotit povahu imise, tj. zda se jedná o absolutně zakázanou imisi přímou, nebo nepřímou imisi. V případě nepřímé imise je poté nezbytné posouzení, zda je nepřímá imise skutečně nepřiměřená místním poměrům, což je často otázkou složitou a její vyhodnocení vždy v konečném důsledku závisí na uvážení soudu. Při hodnocení, zda se v konkrétním případě jedná o nepřímou imisi, která je nepřiměřená místním poměrům, se lze opřít i o poměrně bohatou judikaturu soudů týkající se imisí.

Proti nežádoucímu stavu se poté můžete u soudu bránit tzv. zápůrčí, negatorní žalobou. Výsledkem této žaloby je poté (v ideálním případě) rozhodnutí ukládající vlastníkovi pozemku, jenž způsobuje imise, povinnost zdržet se nežádoucího jednání. Rovněž mu může být uložena povinnost nápravy (odstranění) nežádoucího stavu vedoucího ke vzniku imisí. Jestliže se žalovaný ani po vydání rozhodnutí nezdrží nežádoucího jednání či neodstraní příčinu imisí, můžete proti němu podat návrh na exekuci nebo soudní výkon daného rozhodnutí. Povinnost poté bude na vlastníku pozemku způsobujícího imise vymáhána formou peněžitých pokut dosahujících částky až 100.000,- Kč. U těchto typů sousedských sporů je však vždy k doporučení smírné řešení daného problému. Zaprvé můžete předejít časové a finanční zátěži, kterou s sebou soudní řízení beze sporu nese, ale také "zlé krvi" v rámci vašich sousedských vztahů, které by se samozřejmě mohly případným soudním řízením ještě více pošramotit. Jak již bylo uvedeno, v případě řešení nežádoucího stavu sousední stavby či pozemku se lze vydat i veřejnoprávní cestou řešení daného problému, respektive domoci se nápravy nežádoucího stavu s odkazem na normy veřejného práva. My se zde budeme věnovat konkrétně možnosti nápravy nežádoucího stavu stavby v podobě podnětu dle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správního rádu (dále jen "Správní řád") učiněného vůči příslušnému stavebnímu úřadu a orgánu inspekce životního prostředí. Co se týče možnosti docílení nápravy nežádoucího stavu sousední stavby skrze podání podnětu k příslušnému stavebnímu úřadu, jsou zde relevantními především ustanovení § 135 až § 137 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (dále jen "Stavební zákon"). Na základě těchto ustanovení může příslušný stavební úřad nařídit vlastníku stavby nezbytné úpravy stavby vedoucí například k zamezení nepřiměřeného obtěžování okolí hlukem, odpadními látkami či zápachem, provedení zabezpečovacích prací a v krajním případě i neodkladné odstranění stavby, pokud její stav hrozící zřícením ohrožuje životy osob nebo zvířat. Rovněž se lze proti nežádoucímu stavu stavby bránit podáním podnětu na příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí, a to také na základě § 42 Správního řádu. Tímto podáním se lze domáhat, aby příslušný orgán inspekce životního prostředí nařídil vlastníku stavby její uvedení do stavu, který nebude v rozporu s normami a zásadami zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nebo např. zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon.

Bránit se můžete preventivně již ve stavebním řízení. Úkolem stavebního úřadu je, aby na základě námitky uplatněné v řízení o umístění či povolení stavby posoudil, zda stavebník nehodlá přivádět imise přímo na pozemek jiného vlastníka, což § 1013 odst. 1 občanského zákoníku výslovně zapovídá. Zejména pak musí zvážit, zda nehrozí, že imise budou na pozemek jiného vlastníka vnikat samovolně v míře nepřiměřené místním poměrům, přičemž budou podstatně omezovat obvyklé užívání sousedního pozemku. Lze tak v souladu s § 89 odst. 6 StavZ doporučit, aby se osoba, která může být stavbou dotčena na svých právech, bránila již v probíhajícím stavebním řízení.