Je zbytečné se rozčilovat, protože to nikam nepovede.
Vztek uškodí vám, ale také spolupráci a vztahu.
Já osobně, když se snažím domluvit s člověkem, u kterého jsem už zažila pasivně-agresivní chování, zkouším zachytávat signály nespokojenosti a nechuti a rovnou na ně poukazovat: „Přijde mi, že ti to úplně nesedí.
Je to tak?/ Myslíš, že se to dá zvládnout? Je něco, co by tomu mohlo zabránit?“
Neplní úkoly/dohody? Pokud pasivní agresor dodává úkoly v nesprávné podobě nebo jinak nenaplňuje dohody a když to s ním probíráte, tváří se otráveně, nereagujete na tento otrávený výraz, ale zaměřte se na fakta a poskytněte mu konstruktivní zpětnou vazbu s jasným nastavením budoucích akcí.
Při rekapitulaci, na čem jste se domluvili, nechte druhého, ať vše shrne.
Ráda používám: „Prosím, jak jsi pochopil, na čem jsme se teď dohodli?
Jen ať se ujistím, že jsme probrali vše důležité.“
Máte tak možnost ověřit, že opravdu druhý pochopil, co po něm chcete.
A pokud to jde, sepište vše do mailu/zprávy, ať se vyhnete výmluvě: „Tohle jsi ale neříkala.“
Následně zůstaňte v kontaktu, zjišťujte, jaký je stav plnění úkolu, zajímejte se.
Tato vaše aktivita povede k tomu, že pasivní agresor splní, co má, abyste mu už dali pokoj.
Pokud máte v pracovním prostředí tu možnost, využijte nástroje, které máte k dispozici a pomohou vám pasivně-agresivního nasměřovat k pozitivní změně – sankce, vytýkací dopisy.
Pokud tyto nástroje k dispozici nemáte – druhý je například v roli klienta či nadřízeného a vy s ním potřebujete dále spolupracovat, nebojujte, neplýtvejte energií, ale situaci přijměte.
Zařiďte se tak, aby pro vás byla co nejpříjemnější – počítejte s tím, že druhý může přijít pozdě či zrušit setkání a mějte připravené alternativy.
A hlavně – nenechte se vysát tím, že se druhý nechovává podle vašeho očekávání.