Jak probíhá katetrizace?

Katetrizace močového měchýře se spočívá v zavedení sterilní cévky močovou trubicí do močového měchýře. Jednorázová katetrizace provádí sestra nebo porodní asistentka, nutná důkladná hygiena genitálií pacientky. Ta zaujme polohu na zádech s pokrčenými oddálenými končetinami, sestra provede desinfekci rukou a vezme si rukavice. Nedominantní rukou se oddálí labia majora palcem a ukazováčkem, provede se desinfekce labia minora, na každé straně odshora dolů, desinfikuje střed přes ústí močové trubice. Z obalu se opatrně vyjme sterilní cévka a uchopí se asi 5 cm od špičky, mezi palec a ukazováček, konec se drží nad emitní miskou, do které se bude odpouštět moč. Na špičku katetru se nanese pomocí sterilního čtverce anestetický gel a pacientka se vyzve, aby se uvolnila a zhluboka dýchala. Šetrně se zavede katetr přes ústí močové trubice do měchýře, do hloubky asi 5 až 10 cm. Po jednorázovém vycévkování se cévka šetrně vyjme a odloží do emitní misky, rodidla se očistí čtvercem buničiny. Katetrizace močového měchýře u muže se liší v tom, že cévkuje lékař, sestra asistuje. Postup: mytí a desinfekce rukou, poloha na zádech a další úkony podobné katetrizaci močového měchýře ženy; sterilní rukavice. Tampony se zvlhčí v desinfekčním prostředku a lékař nedominantní rukou uchopí pevně penis pod glans penis, druhou rukou provede desinfekci od ústí močové trubice k okraji, na každý stěr nový tampon. Lékař zdvihne penis kolmo k tělu a mírně vytahuje směrem nahoru, aplikuje anestetický gel do močové trubice. Pomalu se zavede katetr, asi do hloubky 15 cm, než začne vytékat moč. Sestra stiskne ústí katetru směrem nahoru a po zavedení cévky do močového měchýře skloní katetr nad emitní misku, do které zachytí moč. Po vycévkování lékař šetrně vyjme katetr a buničinou vatou očistí zevní ústí močové trubice.

Vlastní katetrizační vyšetření se provádí na katetrizačním sále. Ležíte na zádech na pohyblivém stole, jste zarouškováni. Lékař hned na začátku určí místo vstupu k tepně – je to buď pravé tříslo, nebo pravé zápěstí, může to být i krční tepna, někdy i nadklíčková oblast. Místo vpichu lékař znecitliví anestetikem, poté do tepny vloží zavaděč, kterým se vsunují katétry  – tenké plastové hadičky. Nemusíte se bát – katétry v cévách neucítíte, vyšetření není bolestivé, i když jste při plném vědomí. Katétr se zavede až do aorty, kde lékař vyšetří věnčité tepny. Do jejich ústí vstříkne kontrastní látku, díky které ji pak rentgen zobrazí a lékař může určit, zda je v pořádku. Součástí srdeční katetrizace bývá často i vyšetření funkce levé srdeční komory tzv. ventrikulografie. I při ní lékař vstříkne do levé komory srdeční větší množství kontrastní látky, což se může projevit krátkodobým pocitem tepla šířícím se od hrudníku dolů. Vyšetření trvá většinou 20-30 minut.

Katetrizace je nebolestivé vyšetření, které pacient podstupuje v poloze vleže. Probíhá v částečné anestezii, kdy je znecitlivěno místo vpichu. Pohyb katétrů uvnitř cév pacient necítí. Pacient je během zákroku při vědomí, napojený na monitoring EKG a pod rentgenovou kontrolou. Lékař ho může během zákroku požádat o spolupráci – zadržení dechu, hluboký výdech, nebo nádech. Katétry lékař obvykle zavádí v oblasti třísel a posouvá je do vyšetřované oblasti. Někdy může aplikovat kontrastní látku (takzvaná koronarografie). Pacient pak na několik vteřin cítí na hrudi pocit horka, který se rozlévá do zbytku těla. Délka vyšetření se odvíjí od jeho komplexnosti a někdy na něj může navazovat samotný léčebný zákrok, například perkutánní koronární intervence. Po skončení vyšetření lékař katétr vyjme a na ránu je přiložený tlakový obvaz. Pacient pak musí strávit několik hodin v absolutním klidu na lůžku. Do domácího ošetření je propuštěný druhý až pátý den po zákroku.

Diagnostická katetrizace probíhá na katetrizačním sále a v lokálním umrtvení. Pacient je po celou dobu zákroku při vědomí a připojený na monitoring EKG. Zákrok probíhá pod rentgenovou kontrolou. Diagnostická katetrizace je invazivní vyšetření, kdy lékař zavádí katétry obvykle skrze oblast třísel, někdy skrze radiální tepnu na předloktí do koronárního systému pacienta. Někdy je do těla pacienta během vyšetření vpravena kontrastní látka. Její aplikace bývá spojena s pocitem velkého horka rozlévajícího se z hrudi do zbytku těla, tento stav ale rychle odezní. Délka katetrizačního vyšetření se odvíjí od povahy zákroku. Po vyšetření lékař katétr vyjme a místo vpichu zabandážuje elastickým obvazem a zatíží. Pacient pak musí strávit několik hodin v absolutním klidu na lůžku. Délka hospitalizace obvykle bývá dva až pět dní, po týdnu až deseti dnech se pacient může vrátit do zaměstnání.