Ascites, též hydroperitoneum, zřídka vodnatelnost břišní, je stav, při kterém se v břišní dutině hromadí tekutina.
Může se jednat o zánětlivý (exudát) či nezánětlivý výpotek (transudát), který se postupně hromadí v břišní dutině a je-li tekutiny větší množství, způsobuje zvětšení dolní části břicha, hlavně v krajině pupku, tlačí na bránici a omezuje dýchání.
Nezánětlivý výpotek vzniká při porušení rovnováhy mezi onkotickým tlakem uvnitř cév a hydrostatickým tlakem, který vytlačuje krevní plazmu ven z cévy.
Ascites v tomto případě vzniká, je-li množství proteinů (hlavně albuminu) v krvi nižší, nebo je-li tlak v cévách v břišní dutině vyšší (v důsledku např. portální hypertenze, zpětného srdečního selhání či podvýživy).
Plazma proniká skrze stěnu cév a vzniklá tekutina se hromadí v břišní dutině.
Nejčastěji vzniká v důsledku jaterního selhání, často při cirhóze jater a portální hypertenzi, kdy je ve vrátnicové žíle zvýšený krevní tlak.
Další příčinou může být srdeční selhání, kachexie, a nepříliš často venookluzivní nemoc, trombóza portální žíly či Buddův-Chiariho syndrom a další.
Ascites, při kterém je tekutina zánětlivým výpotkem, vzniká v důsledku malignit uvnitř břišní dutiny, při tuberkulóze, zánětu slinivky břišní či zánětu pobřišnice.
Kýly jsou častou komplikací ascitu o větším objemu.
Vznikají působením zvýšeného nitrobřišního tlaku na břišní stěnu.
Její zeslabená místa (oblast tříselného kanálu, pupek, bránice, jizvy, aj.) se pak vyklenují v novou dutinu, kýlu, kam může vyhřeznout obsah dutiny břišní a zde uskřinout.
Nejčastější je kýla pupečníková.
Prasknutí ascitu nejspíše právě v oblasti kýly může znamenat i život ohrožující komplikaci.