Jak probíhá vyšetření na alergii?

Testy na alergii následují až po podrobné anamnéze – lékař se zeptá, za jakých okolností reakce vznikají, co je zhoršuje, případně kdy naopak dochází ke zlepšení příznaků. Při potravinové alergii může velmi helfen zápis jídelníčku, při podezření na pylovou alergii i zápis dní, kdy byly problémy nejvýraznější. Po anamnéze jsou následně navrženy další testy. Nejčastěji užívanými testy na alergii jsou takzvané kožní prick testy. Tekuté potraviny jako mléko kapeme přímo na předloktí. Sypké nebo tvrdé potraviny je potřeba nastrouhat nebo rozdrobit nadrobno a smíchat s kapkou vody. Pro kožní testy na alergii je možné použít v podstatě jakoukoli potravinu. Vpich do kůže ovšem nejenže bolí (i když jen málo), ale hlavně malé děti hůře snášejí delší držení ruky a omezení, které jim vyšetření přináší. Základní alergeny mají k dispozici alergologové stále. Pokud je to potřeba, pacient si přinese zbývající potraviny sám – stačí malý vzorek. Je dobré testovat alergeny cíleně – jak na základě anamnézy, tak i podle věku dítěte. Laboratorní vyšetření Dalším krokem alergologického vyšetření je odběr krve, který je potřeba pro stanovení protilátek proti podezřelým alergenům. Dnes máme k dispozici řadu laboratorních testů, které umí alergii pořádně vyšetřit. Některé dokážou i z malého množství krve zjistit protilátky proti stovkám různých alergenů. Laboratorní vyšetření je zpravidla nákladné, a proto vyšetřované alergeny zvolíme na základě důkladné anamnézy. Nikdy ale není možné vyšetřením zjistit úplně všechno. Pokud vám budou laboratoře nabízet zpoplatněné kožní testy na alergie (tedy nehrazené zdravotní pojišťovnou), je důležité se zeptat, jaký typ protilátek bude výstupem. Alergologické vyšetření by mělo zahrnovat jenom protilátky typu IgE. Vyšetření protilátek IgG totiž nedávají smysl a nejsou doporučována ani Českou společností pro alergii a klinickou imunologii. Laboratoře často namítají, a je to zároveň i mýtus, že alergologické vyšetření je možné u dětí dělat až po první, a někdy až třetím roce života. Pravdou je, že kožní testy na alergii se mohou dělat kdykoli, klidně i po narození. Běžnou praxí ale je, že testujeme děti kolem 4.–6. měsíce. Příprava na alergologické vyšetření je přitom jednoduchá. Dítě by během určité doby (několik dní až týden) nemělo užívat léky proti alergii, tzv. antihistaminika. Vnitřní strana předloktí, kde probíhá testování, by neměla být ošetřena mastmi s obsahem kortikosteroidů. Kdy můžeme testovat? Testovat tedy můžeme v zásadě kdykoli, ale ideálně aspoň 3 týdny po poslední alergické reakci. Obavy ze závažných vedlejších účinků nejsou opodstatněné, protože kožní testy patří mezi bezpečné metody. K zvážení je jen их použití u dětí, které na potravinu reagovaly velmi silně. Ve výjimečných případech je třeba testy odložit, ale v zásadě platí, že testovat můžeme kohokoli a kdykoli. Je necesario si však ověřit, jestli zvolený alergolog testy dělá a jakou konkrétní přípravu před nimi požaduje. Závěrečné hodnocení alergologického vyšetření by mělo přijít až po důkladném zhodnocení anamnézy, kožních i laboratorních testů. Není patřičné hodnotit jen jednotlivé části. Důležitý je kontext. Proto by samotný rezultát měl vyřknout až alergolog. Činit závěry z výsledků laboratorních testů nezaručuje správnou diagnózu.

Spirometrie je základní funkční vyšetření plic a dýchacích cest, které umožňuje stanovit např. diagnózu astmatu. Nejčastěji užívanými testy na alergii jsou kožní tzv. prick testy, kdy jsou na pokožku předloktí aplikovány zvolené alergeny, které vpichem vnikají do pokožky. Pozitivní reakce se projeví tvorbou kopřivkovitého pupenu s okolním zarudnutím. Ale tyto testy nejsou vhodné pro všechny pacienty: u někoho pro vysoké riziko anafylaktického šoku, pokud nelze vysadit antihistaminika, u pacientů s rozsáhlým kožním onemocněním, velmi malých dětí a těhotných žen. Potom je třeba provést odběr krve a nastupuje laboratorní vyšetření. Pro průkaz specifických IgE protilátek proti alergenům je nutný odběr vzorku srážlivé krve odebraný ze žíly na paži. Pacient nemusí být na lačno a většinou před odběrem není nutné vysadit antihistaminika, měl by ovšem být bez akutních příznaků alergie. Většina laboratorních testů se zaměřuje na sledování IgE mediované přecitlivělosti, a to průkazem IgE protilátek nebo funkčním testem BAT. Test aktivace bazofilů (BAT) je funkční in vitro test ke zjišťování IgE zprostředkované alergické reakce. Provádí se v případech, kdy nekorelují výsledky specifických IgE a kožních testů s klinickými příznaky, nebo tyto testy nelze provést. Detekci protilátek IgE provádíme na analyzátorech Immulite (firmy Siemens) a ImmunoCAP (firmy Phadia).