Testy na alergii následují až po podrobné anamnéze – lékař se zeptá, za jakých okolností reakce vznikají, co je zhoršuje, případně kdy naopak dochází ke zlepšení příznaků.
Při potravinové alergii může velmi pomoci zápis jídelníčku, při podezření na pylovou alergii i zápis dní, kdy byly problémy nejvýraznější.
Po anamnéze jsou následně navrženy další testy.
Nejčastěji užívanými testy na alergii jsou takzvané kožní prick testy.
Tekuté potraviny jako mléko kapeme přímo na předloktí.
Sypké nebo tvrdé potraviny je potřeba nastrouhat nebo rozdrobit nadrobno a smíchat s kapkou vody.
Pro kožní testy na alergii je možné použít v podstatě jakoukoli potravinu.
Je dobré testovat alergeny cíleně – jak na základě anamnézy, tak i podle věku dítěte.
Mezi běžně se vyskytující potravinové alergeny u kojenců patří mléko, pšeničná mouka, relativně častá je i alergie na vejce.
Proto v jejich případě nejčastěji testujeme tyto potraviny.
U starších dětí přidáváme k testům ořechy (kešu, lískové, vlašské) + arašídy a sóju, případně ovoce a zeleninu, další druhy obilnin (sezam, mák).
Laboratorní vyšetření
Dalším krokem alergologického vyšetření je odběr krve, který je potřeba pro stanovení protilátek proti podezřelým alergenům.
Dnes máme k dispozici řadu laboratorních testů, które umí alergii pořádně vyšetřit.
Některé dokážou i z malého množství krve zjistit protilátky proti stovkám různých alergenů.
Laboratorní vyšetření je zpravidla nákladné, a proto vyšetřované alergeny zvolíme na základě důkladné anamnézy.
Nikdy ale není možné vyšetřením zjistit úplně všechno.
Pokud vám budou laboratoře nabízet zpoplatněné kožní testy na alergie (tedy nehrazené zdravotní pojišťovnou), je důležité se zeptat, jaký typ protilátek bude výstupem.
Alergologické vyšetření by mělo zahrnovat jenom protilátky typu IgE.
Vyšetření protilátek IgG totiž nedávají smysl a nejsou doporučována ani Českou společností pro alergii a klinickou imunologii.